V základní sestavě Slezského FC se na rozdíl od předešlého utkání v Českých Budějovicích objevil Zdeněk Pospěch, na lavičku pak trenér Jan Baránek usadil novou posilu Jana Žídka, jehož transfer z Frýdku-Místku se během týdne konečně podařilo dořešit. Úvodní dvacetiminutovka nepřinesla nic zajímavého a byla takovým klidem před bouří, která později během zápasu opravdu přišla v reálné podobě doprovázena poměrně silnou průtrží mračen.
První branku vstřelil Graffin. Opavská defenziva se paradoxně po svém útočném rohu nedokázala při brejku Vlašimi ideálně zformovat, balon se odrazil k nabíhajícímu Ladislavu Jandovi, který parádním volejem uklidil balon do sítě. Radost hostů ovšem měla jepičí život, protože s úderem půlhodiny hry rozehrával přímý kop Tomáš Jursa přibližně z rohu hostující šestnáctky. Místo centru nebo střely však přišla neočekávaná přihrávka po zemi do středu vápna na Nemanju Kuzmanoviće, jenž zcela osamocený vyrovnal a gólově završil tento perfektně secvičený signál.
Zanedlouho už byla Opava ve vedení. Václav Jurečka se na hranici velkého čtverce nenechal obrat o míč, následně si ho posunul o nějaký ten metr dopředu a krásně vypálil pod víko. V závěru poločasu mohl přidat třetí gól Slezanů Kuzmanović, ale jeho pokus o lob brankáře Vorla ztečoval jeden z obránců na roh.
Přestože Středočeši nedlouho před přestávkou přišli o zraněného kapitána Tarczala, na jejich hře se to negativně nepodepsalo. Naopak, zkraje druhého dějství byli častěji u balonu a především po jejich levé straně podnikli do opavského vápna několik průniků. Jeden z nich ve dvaapadesáté minutě přetavil v branku Petr Hronek. Předcházela tomu akce, kdy se Nový protlačil až do šestnáctky a přihrávkou do chumlu před gólmanem Vaškem nalezl střelce druhého gólu svého mužstva.
V devětapadesáté minutě nahradil Františka Metelku na hřišti Jan Žídek a u domácího kotle to nezůstalo bez odezvy. Hráče, jenž zastal post defenzivního štítu, podpořili vyvoláváním jména a příjmení. O několik minut později přišel zásadní okamžik zápasu. Martin Toml byl střídán do druhého poločasu a krátce po hodině hry jeho epizodní role skončila, když v rychlém sledu uviděl dvě žluté a v šatně si pak od známého bouřliváka a trenéra Vlašimi v jedné osobě Vlastimila Petržely nejspíš vyslechl své.
Početní výhoda byla využita v pětasedmdesáté minutě. Jurečka hledal centrem ve vlašimské šestnáctce spoluhráče. Zblokovaný balon se ale odrazil ke střídajícímu Tomáši Mrázkovi, jenž byl v té době na trávníku jen pár minut. I tak zajistil rozdílovou branku, třebaže Vorel si na balon sáhl. Nedlouho poté nechala opavská obrana opět zleva odcentrovat Vondru a hlavičce Jandy nechybělo mnoho k tomu, aby mohla být považována za gólovou.
V závěru už Slezané přecházeli do nebezpečných brejků. Nejprve mohl přidat definitivní pojistku Kuzmanović a potom se hnal sám na gólmana Mrázek. Před individuálním zakončením dal přednost přihrávce lépe postavenému Schaffartzikovi, jenž ovšem z hranice malého vápna vysoko přestřelil. Opava si ale i tak připsala tři body v zápase, který diváky rozhodně nenudil a vzhledem k vysokému tempu, úrovni kombinací a v neposlední řadě i pohledným gólům splňoval kritéria pro to, aby mu mohl být přidělen statut druholigového nadprůměru.