25.09.2016 | Libor Štěpán | Zápas
Šňůry Vítkovic i Sokolova pokračují, v remízovém duelu uspěl Baník
Ostrava – Dokonalý případ remízového zápasu, který dělbou bodů neskončil. Po neuvěřitelně nudné první půli se po změně stran konečně začal hrát fotbal, ale zatímco Vítkovice své šance nevyužily, Sokolov si došel pro penaltu a nejlepší hráč na hřišti Glaser rozhodl o odvozu tří bodů na západ Čech.
32' Richard Vaněk
49' Vladimír Mišinský
60' Radek Coufal
60' David Mikula
90' Adam Ondráček
39' Jurij Medveděv
52' Zbyněk Vondráček
79' Petr Glaser
Kostolanský – Cverna, Mikula, Coufal, Hlavsa (86. Hruzík) – Ondráček, Texl (72. Wojnar), Vaněk, Prajza (58. Duda) – Mišinský, Kraut
Belaň – Medvěděv, Ševčík, Vondráček, Mejdr – Kosak (61. Boček), Jakub Dvořák II. (89. Čihák), Sadílek (73. Kodr), Machek – Glaser, Provod
Rozhodčí: Dresler – Polák, Batík • Stadion: Městský stadion Ostrava-Vítkovice • Diváci: 573
Komentář
Před zahájením zápasu dostali drobné dárky oba domácí trenéři, kteří slavili 35, resp. 65 let. Avšak diváci dlouho žádné dárky nedostávali. Naopak, první poločas byl absolutní nudou. Na hřišti se rozpoutala taktická bitva, ve které sice byli drobně úspěšnější sokolovští a vytvořili si mírnou převahu, avšak tu utopili v kombinacích bez nápadu. Vítkovice měly dvě příležitosti, přičemž tu první nabídl špatným odkopem hned v úvodu brankář Sokolova Belaň. Kraut ale neměl možnost vrátit míč do branky. Ve druhé šanci ke konci poločasu Mišinský z hranice šestnáctky minul.
Sokolov měl sice kombinačně navrch, avšak příležitosti vznikaly po brejcích. Ať už byly zastaveny fauly, nebo byly dotaženy až do zakončení, výsledek byl vždy stejný – Kostolanský nemusel zasahovat. Ať už střílel Glaser z trestného kopu, Provod v brejku z velkého úhlu, opět Glaser zpoza vápna, nebo na závěr kdo jiný než Glaser v dalším brejku téměř z brankové čáry. Aktivní hráč Sokolova s číslem 10 na dresu se však měl dočkat.
Jak byla první půle až uspávající, tak byla druhá zajímavá hned od začátku. Vítkovice z výkopu rozehrály akci, na jejímž konci technicky střílel Mišinský, z následného rohu hlavičkoval nedůrazně Mikula. Mišinský měl během úvodních deseti minut druhého dějství další dvě možnosti zakončovat, poté ještě nesedla střela Hlavsovi.
V další akci v 57. minutě míč propadl uvnitř šestnáctky ke Krautovi, který zblízka levačkou přestřelil. Sokolov se dlouho vůbec k ničemu nedostal, ale v momentě, kdy byl pod největším tlakem, udeřil. Kosak vyslal do brejku Provoda, který vyhrál běžecký souboj s Coufalem, který ho poté zezadu povalil, avšak nestihl to před šestnáctkou. Nařízenou penaltu proměnil Petr Glaser a Sokolov šel v 60. minutě do vedení ze své první střely na branku – 0:1.
Inkasovaný gól domácí srazil dolů a hosté na chvíli ovládli hru. Po dalším vydařeném útoku mohl Glaser zvýšit, ale pouze pořádně protáhl Kostolanského. I nadále chtěl hrát a měl prsty ve většině aktivity Baníku směrem vpřed. Avšak ta v posledních 20 minutách výrazně opadla. Sokolov začal bránit výsledek a Vítkovice se postupně opět dostaly do tlaku, avšak zdaleka ne takového, jako v úvodu druhé půle. Přesto mohly několikrát vyrovnat. Mišinský však jemným přizvednutím hlavou těsně přestřelil, stejně se vedlo Vaňkovi z dálky.
Paradoxně z brejku Mišinský parádní myšlenkou nabídl gól střídajícímu Dudovi, ten však na malém vápně v běhu promáchl. V samotném závěru nejprve opět Mišinský pracoval v pokutovém území a Coufal z otočky těsně minul, poté již v 90. minutě vznikl před brankou Belaně obrovský závar. Ránu z hranice šestnáctky zastavil jeden z hostujících obránců, hráči Vítkovic společně s publikem reklamovali ruku, jediný Duda hrál dál a v pádu zblízka netrefil zařízení. Následovaly již pouze debaty s rozhodčím a v nastavení se v podstatě nehrálo.
Sokolov uhájil tři body a prodloužil svou neporazitelnost již na šest zápasů. Posunul se tak na 6. místo v tabulce. Naopak Vítkovice prohrály počtvrté za sebou, z toho podruhé v řadě doma gólem z penalty, a na sestupové příčky mají na 13. pozici náskok jediného bodu.
Ohlasy trenérů
Roman West (MFK Vítkovice):
„První poločas jsme se víceméně bránili, ale nutno říct, že úspěšně. Soupeře jsme do žádné velké šance nepustili. Problém byl v tom, že po přechodu do útoku jsme hodně kazili, takže jsme se k ničemu nedostali. Bouřka v kabině zafungovala, nástup do druhého poločasu byl dobrý. Prvních 15 minut jsme hráli my, měli jsme tam možnost. Mišinský střílel ze šestnáctky, z otočky jsme trefili gólmana, vyvrcholením byla Krautova šance na penaltě. V době, kdy jsme hráli v utkání nejlíp, jsme dostali z rychlého protiútoku gól z penalty, což s námi samozřejmě zamávalo. Když po třech porážkách prohráváme v 60. minutě doma 0:1, není to příjemné.
Hra se otevřela, nějaké šance měli i hosté, nicméně my potom šli do rozestavení 4-3-3, Duda tam měl dvě možnosti, jednou nedosáhl na přihrávku do prázdné brány. Něco tam měl i Mišák (Mišinský, pozn. autora), jako v každém utkání. Škoda, že to nespadlo ani na konci po těch závarech. Myslím si, že na bod jsme v utkání měli. Je to těžké, prohráváme zápasy, které můžeme remizovat, nebo i vyhrát. Kdyby nás soupeři přehráli a my byli bez šancí, řekneme, že na to nemáme. Takto je to frustrující. Mohli jsme posbírat body a být od spodku dál. Musíme zvednout hlavu a nachystat se na Frýdek, což bude velmi důležitý zápas. Potřebujeme se bodově chytit.“
Jiří Dreiseitl (FK Baník Sokolov):
„Přijeli jsme pro body, máme tři, takže cesta bude příjemná. Chtěli jsme hrát aktivně, ale musím sportovně uznat, že tento zápas z těch, co jsme teď neprohráli, byl asi nejhorší. V první půli nám vázla kombinace, chtěli jsme to víc točit doleva doprava. Domácí si s centry poradili, takže poločas byl takový nemastný neslaný. Něco jsme si v kabině do druhé půle řekli, ale vůbec jsme ji nezachytili. Naštěstí nás zachránila vynucená změna v sestavě, kdy v týdnu vypadl jediný hrotový útočník Přeučil, mladý Provod udělal dobrou akci s Kosakem a ta rozhodla utkání.
Sice tam nějaké závary byly, ale my máme nacvičený systém tří obránců, který používáme v podobných situacích na konci utkání, nebo když nám vázne kombinace. Remíz jsme již sice posbírali dost, ale tento ročník druhé ligy je nejsilnější za těch 8 let, co jsem v Sokolově, takže se bude na konci počítat každý bod a remízy budou dobré. Když neprohráváte, dobře se trénuje. Sice jsme bodů mohli mít víc, ztratili jsme koncovky s Vlašimí a na Žižkově, ale byly tam i momenty, kdy jsme měli štěstí a já body, které teď máme, považuji za odpovídající omlazenému kádru. Doufám ve stoupající tendenci, i když náš výkon nebyl ideální.“