Jeho proměna je viditelná na první pohled. Co je její příčinou? 195 centimetrů vysoký hráč má v tomto zcela jasno. „Trenér a kluci mi víc věří. To je pro mě důležité, víc se mi pak daří.“ Jeho hlavička do sítě Varnsdorfu vypadala zcela přirozeně, jako by takové věci zvládal na počkání. Po utkání přiznal, že to nebyla náhoda. „Trénovali jsme to. Standardku jsme zahráli tak, jak jsme chtěli. Na mě byla osobka, ale oni nečekali, že to rozehrajeme takto. Vznikl moment překvapení a trefil jsem to náramně.“
Libor Žondra
Tým: MFK Vítkovice
Narozen: 22.06.1989
Pozice: Útočník
Výška: 191 cm
Váha: 90 kg
Předchozí působiště: HFK Olomouc, Hlučín, Znojmo, Hradec Králové
Nemusel to být jediný gól Vítkovic. Ve druhém poločase měly několik velmi dobrých brejků a hlavně po šanci střídajícího Urbančoka se diváci chytali za hlavu. Věděl to i Žondra, že mohlo jít o pojistku. „Byla to stoprocentní šance z brejku. Vypadalo to, že to Urbimu (Dominiku Urbančokovi – pozn. autora) trochu skočilo, ale z takové situace musí dát gól.“
Nutno ale říct, že to by pro soupeře bylo až příliš kruté. Vítkovice se od vstřeleného gólu prakticky pouze bránily trvalému náporu Severočechů. „Varnsdorf byl dnes lepší, měl tam své šance, které jsme přežili,“ sportovně uznal 28letý hráč kvality soupeře. Zároveň popsal, v čem je herní projev obou týmů rozdílný a proč. „Pod trenérem Frťalou byli hráči Varnsdorfu vždy silní na míči. My si krásný fotbal v naší situaci nemůžeme dovolit. Musíme hrát účelně na tři body, dnes se to se štěstím podařilo.“
Důležité pro psychiku týmu je kromě vítězství i fakt, že přes trvalý nápor protivníka dokázal udržet čisté konto. „Po výprasku od Žižkova je to paráda. Podruhé za sebou jsme nedostali gól, ač to tentokrát bylo se štěstím. Je to povzbuzení do dalších zápasů,“ potvrzuje Žondra, že se v kabině hned lépe dýchá. „Čeká nás anglický týden, už ve středu hrajeme v Pardubicích a toto jsme potřebovali.“ Nejen kvůli tomu. O tomto víkendu vyhráli i přímí konkurenti v boji o záchranu z Ústí nad Labem a Frýdku-Místku a Vítkovicím hrozil v případě vyšší prohry i pád na poslední místo tabulky. „Věděli jsme to, ale věděli jsme také, že máme nějaké dva zápasy k dobru, takže jsme pod vyloženým tlakem nebyli,“ odvracel nový střelec ostravského týmu pochyby, že by hráče z okolností nějak svazovala nervozita. Na druhou stranu úplně v klidu být také nemohou. „Je pravda, že doma musíme bodovat, ideálně vyhrávat, bodů moc nemáme.“
Vítkovičtí nyní odehrají dvě utkání krátce za sebou na hřištích soupeřů. I proto bylo toto vítězství hodně důležité. Útočník s bohatými druholigovými zkušenostmi nabízí recept, jak se nevrátit z Čech s prázdnou. „Můžeme jen překvapit. Pardubice hrají nahoře a jsou těžkým soupeřem. Tím je i Táborsko. Budeme se snažit hrát něco podobného jako ve Znojmě, nedostat branku a snažit se proměnit nějakou šanci, abychom bodovali.“ Zní to poměrně jednoduše, ale Ostravané budou muset řešit i sestavy do jednotlivých zápasů. Dostávají se do období se svízelnou karetní situací. Žondra to ale nebere nijak tragicky. „Trenér nás upozorňoval, že máme hodně hráčů se třemi žlutými kartami. Jsme na to připraveni, že teď vždy bude nějaký hráč chybět. Trenér si určitě poradí.“ Jak, to poprvé uvidíme už ve středu 4. dubna od 16:30 na pardubickém stadionu Pod Vinicí, kde budou z určitostí chybět čerstvě vykartovaní stoper Soufiane Dramé a jeden z mozků hry Vladimír Mišinský.
