Hodně opatrný začátek narušil pouze přímý kop hostujícího Durdeviće z 20 metrů, který jen těsně minul levou šibenici domácí branky. Jinak byly první minuty poněkud rozhárané a nepřesné. Zdálo se, že herní kvalita je více na straně Varnsdorfu, ale dlouhou dobu se na hřišti nic zvláštního nedělo. Až téměř po 20 minutách hry se do nadějné pozice probojovával po chybě Hýbla ukrajinský záložník ve službách Varnsdorfu Rudnytskyy, ale na poslední chvíli ho zakřižoval Dramé. Poté se začali osmělovat i domácí hráči a následujících 15 minut byli aktivnější než soupeř. První nadějnou příležitost měl na hlavě po Kučerově centru Pašek, ale místo trknutí na branku míč pouze lízl.
Přesto právě vzduchem vedla cesta Vítkovic k úspěchu. Centr po rozehraném rohu se snesl přesně do míst, kde čekal vysoký Libor Žondra, jehož hlavička ve 34. minutě přeletěla bezmocného Porcala a zapadla do sítě. Vytáhlý útočník se prosadil po zimním příchodu do Ostravy podruhé ve druhém zápase. Vzápětí hlavičkoval v těžké pozici také Mišinský.
Inkasovaný gól ale hosty nijak neotřásl, paradoxně je vyburcoval k větší aktivitě a až do přestávky, s výjimkou zmíněné Mišinského hlavičky, útočili prakticky pouze oni. Dlouho bez výsledku, až v nastavení přišly velké šance. Nejprve do vápna pronikal z levé strany Dordić a přihrávku napříč malým vápnem, ani následný odražený míč nedokázal nikdo z hráčů ve žlutých dresech zasáhnout. Vzápětí po vhazování byl 8 metrů od branky nehlídaný Šup, střílel z první v otočce, ale levačkou míč pouze posunul dál do prostoru.
Zdálo by se, že zmíněné situace byly pro Vítkovice dostatečným varováním, návrat po změně stran se ale nesl ve znamení pokračující domácí pasivity. Severočeši vtrhli na hřiště jako velká voda a okamžitě se usadili na útočné polovině, kde se hrálo prakticky celých 45 minut. Jenže dlouho si nemohli vypracovat gólovou příležitost, chyběl jim moment překvapení, trochu kreativity ve finální fázi. Mnoho centrů a přihrávek ze stran zlikvidovali domácí obránci, mezi kterými hrál prim v tomto utkání pozičně fantastický čahoun Dramé. Domácí hrozili jen z ojedinělých protiútoků, které ale obvykle vyzněly do ztracena. Jedinou výjimkou byla akce po hodině hry, kterou ale poněkud zbrkle zakončil z 25 metrů Twardzik střelou po zemi do středu branky.
Až v poslední čtvrthodině měli hosté jasné šance. V té první se zjevil bosenský záložník Dordić, ke kterému propadl centr z levé strany, ale do jeho rány z první na poslední chvíli skočil Hýbl. Při další akci se Zbrožek lehce ukopl při centru, který ale mířil přímo do branky a Chmiel srážel míč na rohový kop, ze kterého měl na hlavě jasné vyrovnání Kozma, jenž v 78. minutě zcela osamocen na malém vápně prudkým trknutím trestuhodně přestřelil.
V závěrečných minutách Varnsdorf ještě více otevřel hru, ale domácí hráči začali lépe narušovat kombinaci a vzniklo z toho několik hodně nebezpečných brejků. Navýšit náskok mohl zejména Urbančok, kterému posunul Twardzik z vlastní střelecké pozice míč před poloprázdnou branku, jenže střídající hráč v 84. minutě selhal podobně neuvěřitelně, jako před ním na druhé straně Kozma. Vzápětí v dalším rychlém kontru mohl uklidnit Vítkovice Pašek, ale zblízka Porcala neprostřelil. Strachovat se tak musely až do samotného konce, vyšperkovaného čtyřminutovým nastavením, ve kterém se dostali hosté ke dvěma zakončením, ale nepříliš nebezpečnou střelu zpoza vápna Chmiel pohodlně chytil a hlavičkující Zieris obloučkem branku přehodil.
Varnsdorf z výrazné převahy vyrovnat nedokázal. Ačkoliv má další 3 zápasy k dobru, pohled na tabulku mu říká, že si v následujícím nahuštěném programu nemůže dovolit často zaváhat. Vítkovičtí vyhráli poprvé od konce října a dali nejlepší dárek k 35. narozeninám svému kapitánovi Davidu Mikulovi, který odehrál celý zápas se zlomeným nosem.