„Hrálo se mi normálně, nijak jsem neprožíval, že jsem ve Vítkovicích hrál. Podle mě je každý zápas stejný. Stejně jako s Opavou a dalšími týmy.“ To tvrdí hráč, který během své kariéry prošel téměř všemi významnějšími kluby v regionu a Ostravsko nikdy neopustil. Nikde však nebyl tak úspěšný, jako nyní v Třinci. V sobotu se na Městském stadionu ve Vítkovicích prosadil již počtvrté v sezóně. Víc gólů dosud mezi dospělými nedal. Jak k tomu došlo? „Iži (Matej Ižvolt, pozn. autora) to tam udělal výborně na lajně, poslal centr na bližší tyč a já jsem ve skluzu, myslím, že s Mikym (Davidem Mikulou, pozn. autora), tečoval před Pepou Květonem a díkybohu to skončilo v brance.“ Poněkud šťastná trefa se nakonec ukázala klíčovou, nabyté vedení již Třinec neztratil.
Václav Juřena
Tým: FK Fotbal Třinec
Narozen: 02.02.1991
Pozice: Útočník
Výška: 187 cm
Váha: 72 kg
Předchozí působiště: Ostrava, Karviná, Vítkovice
Avšak konec utkání mohl být mnohem klidnější. Hned vzápětí měl totiž 26letý útočník mnohem větší příležitost. Utíkal totiž sám na branku, ale nedal. „V první chvíli jsem byl trošku překvapený, že nebyl ofsajd. Jak jsem zasekl asi Twardzika, tak mi to zůstalo pod nohou, chtěl jsem rychle zakončit na zadní a bohužel jsem minul.“ Závěr zápasu poté sledoval ze střídačky, kde trnul, aby toho nemusel litovat. Ač se to na první pohled nezdá, taková situace je psychicky mnohem náročnější. „Vždycky, jak je to o jeden gól a vy už jste na lavičce, to jsou nervy. Každý vám potvrdí, že je to ještě horší než na hřišti. Nemůžete to ovlivnit, neuděláte nic.“
Vítězství ve Vítkovicích se zrodilo jen 3 dny poté, co oceláři zjistili, jak velký je rozdíl mezi druhou ligou a špičkou té první. Ve 3. kole MOL Cupu obdrželi ve druhém poločase na Slavii 5 branek. Podle Juřeny to ale na tým nemělo žádný vliv. Spíše naopak, všichni si to chtěli hlavně užít. „To byl pohárový zápas, který vůbec nemusíme řešit. Bonus k našim výkonům, že jsme si mohli zahrát na Slavii. Musíme se soustředit hlavně na ligu, což se nám zatím daří.“
Třinecký střelec se ale nevyhnul srovnání svého současného týmu s předchozím. Vítkovice hrály na jaře skvěle, nadchnuly v podstatě každého. Také Třinec si teď na podzim vede nad očekávání dobře a pohybuje se v místech, kde ho nikdo nečekal. Juřena v obou těch týmech našel společné prvky. „Když bych měl hodnotit jaro ve Vítkovicích, tak to si prostě sedlo. Taková věc se stane jednou za deset patnáct let. Co jsme předvedli, byla hlavně shoda okolností, kdy absolutně všechno zapadlo do sebe a bylo to výborné. Teď v Třinci, co jsem přišel, a přišli další kluci, tak je to podobné. Zase si to sedlo, zatím je to dobré a je možná až překvapující, jak nám to jde. Ale musíme dál makat, být pozitivní a nepoložit se třeba z jedné prohry.“
Hráči z města železáren jsou po 9. kole na 3. místě tabulky a na postupové pozice ztrácí jediný bod. Předvádí velmi dobrý fotbal, střílí góly, takže se nabízí otázka, zda již v týmu nepřehodnocují předsezónní cíl vyhnout se bojům o záchranu. Juřena však potvrdil, že tým zatím takto nepřemýšlí a stále se dívá hlavně pod sebe. „Proč bychom teď měli cíle měnit? Máme 17 bodů, což je hezké, ale zatím těch pověstných 31 nemáme. Takže si myslím, že zatím tam je stále spíš ta záchrana než přemýšlení o vyšších cílech. O ničem se zatím nemluvilo.“ Možná po podzimu, pokud se bude stále dařit. V podobném duchu se vyjádřil také trenér Neček. Rozhodně se ale vyplatí v průběhu následujících dvou měsíců Třinec sledovat.
