„Devátý zápas bez vítězství. Je to pro nás těžké. I když třeba začneme dobře, tak se po nějaké době zabrzdíme. Je to špatné. Dostáváme lehké góly. Jako ten poslední.“ Takové byly první věty odchovance opavského fotbalu. Zklamání z něj vyloženě sršelo a těžko hledal slova, kterými by vyjádřil své myšlenky. Byl však také naštvaný sám na sebe, protože onen zmíněný poslední inkasovaný gól padl po jeho školácké chybě.
Josef Květon
Tým: MFK Vítkovice
Narozen: 30.04.1989
Pozice: Brankář
Výška: 184 cm
Váha: 77 kg
Předchozí působiště: Opava, Valašské Meziříčí
V 91. minutě vyběhl až téměř ke střídačce, aby zarazil rodící se brejk Třince. Co se tam potom stalo? „Chtěl jsem to odkopnout do autu a trefím ho přímo do nohy. Odrazí se to ještě ne do autu, ale zastaví se to u praporku, on to odcentruje a borec to trefí z voleje. Chtěl jsem to urvat jen do autu, ale bohužel jsem ho trefil.“ Trefeným hráčem byl Janošík a střelcem z voleje Velner. Jinak tento popis poměrně přesně vystihuje situaci, ve které se snoubila krása a štěstí v jednom. Jen ne pro vítkovický tým.
S předchozími góly nejspíš nic moc dělat nemohl. Aspoň tak to vypadalo z tribuny. Květon však měl poněkud jiný názor. Podle něj se každý gól dá chytnout. Ovšem bylo tomu tak i tentokrát? Nejspíše ne. „První gól byl obstřel.“ Při druhém měl Třinec opět trochu štěstí, protože strážce vítkovické branky již téměř cítil míč v rukou. „Ten druhý gól… Míč mezi gólmana a hráče, už jsem to měl v ruce, jenže Vencu Juřenu to trefí snad do kolíku a tečuje to těsně přede mnou. To je…“, nedořekl frustrovaný 28letý hráč.
Přitom do utkání vstoupili jeho spolubojovníci velmi dobře a zpočátku soupeře přehrávali. Dali gól, ale poté se něco zlomilo a zdálo se, že až příliš rychle odevzdali Třinci střed hřiště. Na toto téma Květon příliš nespekuloval, ale jeden postřeh přeci jen měl. „Nevím, jestli jsme střed přepustili, nebo nepřepustili. Oni trochu změnili rozestavení podle toho, jak jsme hráli my. Pak už nám to nešlo.“ V jedné věci ale měl ostravský muž v rukavicích jasno. „Tento zápas jsme prohrát neměli.“
Jenže co s tím? Psychická deka je na hráčích při zápasech jasně viditelná. Paralele s loňským podzimem se již nikdo nevyhne. Ale v týmu se nevzdávají, netruchlí nad rozlitým mlékem. Špatné ovzduší zatím v kabině není. „V týdnu je nálada dobrá. Trenéři se stále snaží jít do pozitiva. Nejen oni, ale i my hráči. Jdeme na hřiště a ze začátku je to vidět. Hrajeme, lítáme.“ Recept je podle Květona naprosto jasný, jenže cesta k němu bude výrazně trnitá. „Musíme to zlomit vítězným zápasem. Ale teď jsme se porazili sami.“ Kdy onen vítězný zápas přijde, je ovšem ve hvězdách. Los pro příští kola je všechno, jen ne přívětivý. Nejprve se Vítkovice představí na půdě druhých Českých Budějovic, následně přivítají zvedající se Příbram. Vítězství v některém z těchto zápasů by bylo obrovským překvapením.
