Během září jste v brance týmu s nejlepší ofenzívou ani jednou neinkasoval. Jak těžké bylo vychytat tři nuly v řadě?
Každý z těch tří zápasů byl o něčem jiném. Někdy mě to
trefilo víckrát, jindy méněkrát. Taky byl zápas, kdy to kluci výborně odbránili
a byl jsem prakticky bez práce. Náročnost se lišila.
Pojďme si jednotlivé zápasy rozebrat. Ve kterém jste byl,
jak říkáte, prakticky bez práce?
Ve Varnsdorfu jsem toho měl méně, jako tým jsme dobře
bránili. Letělo na mě jenom pár střel doprostřed branky, jinak tam nic
vážnějšího nebylo. Až v závěru se míč dostal za mě a mířil do brány.
Naštěstí to za mě vykopl obránce, takže z toho taky nebyl gól. Naopak v Líšni
jsem toho měl víc. U nich je to těžké, mají dobrý tým. Tam jsem musel
zapracovat trochu více.
Když vás ve Varnsdorfu překonali, věděl jste, že vás na
brankové čáře ještě jistí obránce?
Tak nějak jsem jej vnímal, že tam běží. Přišel balon za
obranu a nejprve mě trefil. Soupeř ale potom ještě dorážel a už jsem si v duchu
nadával, že jsem to nechytil pořádně. Naštěstí za mě bek udělal perfektní skluz
a odkopl to pryč.
V dresu Varnsdorfu jste v předminulé sezoně působil, měl jste
proti němu speciální motivaci?
Bylo to v podstatě stejné jako s každým jiným
soupeřem. Ve Varnsdorfu se tým hodně změnil, už jsem znal jenom pár hráčů.
Prostředí samozřejmě znám, něco jsem v něm odchytal. Motivaci do zápasu to
ale neovlivnilo. Zase byla vyhrát a získat tři body.
Zatímco na severu Čech jste zvítězili 3:0, doma proti
Táborsku jste se neprosadili a remizovali 0:0. Berete to jako ztrátu dvou bodů?
Určitě jo. Pozitivní sice bylo, že jsme gól nedostali, na
druhou stranu jsme ho ale ani nedali. Táborsko má slušné mužstvo dopředu i
dozadu. Je jedině škoda, že jsme doma ani jednou neskórovali. Mohly z toho
být další tři body.
Zápas plynoucí celou dobu za bezgólového stavu musí být
pro brankáře ošidnější, že?
Stoprocentně, za remízového stavu smrdí vždycky cokoliv. Oba
týmy hrají daleko intenzivněji a mají úplně jinou motivaci, než když jeden vede
3:0. Takhle není až do konce nic jasné a hrozí vám ztráta bodů.
V Líšni jste uspěli 2:0 navzdory oslabení v posledních
dvaceti minutách…
Po červené kartě jsme trošku zalezli, hrát o deseti je přece
jenom něco jiného. Už jsme skoro jen bránili. Dvacet minut není krátká doba,
můžete během ní dát klidně i tři góly. My jsme ale dobře bránili a gól
nedostali.
Na konci první půle kopal soupeř trestný kop a balon
nakonec skončil na břevně.
Tečoval jsem ho. Pokud si dobře vzpomínám, byli jsme dobře
postavení ve vápně, ale míč přesto propadl. Objevil se tam jeden volnější hráč
Líšně, střílel na zadní tyči o zem do brány. Balon jsem jenom lehce škrtnul,
jeho trajektorie se moc nezměnila. I kdybych si na něj nesáhl, asi by šel do
břevna. Mít dobře postavenou branku je základ (smích).
V září jste se stal i Chance Keeperem Chance Národní
Ligy, to už jsou dvě ocenění. Jak na to reaguje pokladník?
Už se stalo, v kabině mám všechno napsané. Nějaké dluhy
za to tam určitě jsou (úsměv).
Navzdory poslední porážce od Žižkova 1:5 jste v tabulce
stále druzí. Jedete v Chrudimi nad plán?
Tolik se asi neočekávalo, že budeme v tabulce takhle vysoko.
Letos se ale sešla skvělá parta. I v přípravných zápasech bylo vidět, že tým
je výborně poskládaný a hrajeme fotbal, který nám svědčí. Náš cíl je uhrát co
nejvíc bodů a vyhrát co nejvíc zápasů. Zatím se to docela daří.
Na třetí Vyškov máte pohodlný devítibodový náskok. Hraje
se vám v takové situaci s větší lehkostí?
Neviděl bych to tak. Když neuhrajeme body, pokaždé nás to
mrzí úplně stejně. Na druhou stranu slavíme pořád stejně, když ty body uhrajeme
(úsměv). Tlak z této pozice asi takový není, náskok máme. Ale kdyby byla situace
opačná a pohybovali bychom se na spodku tabulky, přišel by.