Jak došlo k tomu, že jste se v Chrudimi posunul na pozici hlavního trenéra?
Tuhle funkci mi těsně před začátkem přípravy nabídl pan
Linhart
(člen správní rady chrudimského klubu – pozn. red.). Nebylo to
pro mě těžké rozhodování, hlavního trenéra dělám skoro celou kariéru, i když
předtím to bylo v nižších soutěžích nebo u mládeže. Jsem na to zvyklý.
Bral jste to i jako novou výzvu – vyzkoušet si to samé v profesionální
soutěži?
Určitě to pro mě výzva byla. Jako asistent už jsem dva roky
trénoval v Českých Budějovicích, kde jsem zároveň vedl i béčko, potom jsem
dva a půl roku dělal asistenta tady v Chrudimi. Moc jsem se těšil, že si
vyzkouším zase něco nového.
Dřívější působení u mužstva pro vás muselo být výhodou,
ne?
Situace byla o to jednodušší. Kluky jsem znal, věděl jsem,
kdo v klubu působí, jací hráči zůstávají v dorostu nebo v B-týmu.
Ve srovnání s příchodem do neznámého prostředí, kde by všechno nastalo nanovo,
to byla velká výhoda.
Je to také jeden z důvodů, proč se vám zatím tak
daří?
Určitě to na to má vliv. Když jdete do nového prostředí,
nějakou dobu si zvykáte. Já už jsem Chrudim dva a půl roku znal. Vím, jak tady v klubu
fotbal milují, co pro něj všechno dělají a jaké mají odhodlání. Pro fotbal by
udělali skoro cokoliv – i nemožné. S takovými lidmi prostě chcete
spolupracovat, o to to bylo jednodušší. Jsem rád, že mi tu příležitost dali.
Už v minulé sezoně se vám dařilo, vytvořili jste dva
klubové rekordy – v počtu bodů a celkovém umístění. Bavíte se i o tom, že
byste je chtěli překonat?
Díváme se na to. Na začátku sezony jsme si řekli, že se
chceme někam posouvat a být na tom lépe než minulou sezonu. Podle toho se taky
snažíme pracovat, i když hlavním cílem je vyhrát každý zápas a posouvat mladé
hráče z naší akademie, kterých máme hodně. Chceme je zhodnotit, aby se
neustále zlepšovali.
V tabulce hledíte k prvnímu místu, nebo pod
sebe a počítáte, kolik bodů ještě potřebujete na jistotu záchrany?
Máme to trošku jinak: chceme vyhrát každý zápas, každý
souboj. Pořád bychom chtěli vyhrávat, snažíme se i tak myslet. Na tabulku se
samozřejmě koukáme a teď nás ten pohled těší. Furt je to ale jenom začátek,
stále musíme tvrdě pracovat. Musíme potvrdit, co jsme dokázali za předchozích
sedm kol.
Podařilo se vám vyhrát všechny čtyři srpnové zápasy,
panovala kromě výsledků spokojenost i s hrou?
Celkově můžu říct, že jsme spokojení. Z hlediska jednotlivých
zápasů ale určitě nejsme spokojení s prvním poločasem v Opavě. Herně
se nám nepovedl, i když průběžný výsledek 0:0 na hřišti Opavy nebyl vůbec
tragédie. Každopádně jsme v něm nehráli dobře, je to taková kaňka. Další
kaňkou je vypadnutí z poháru, které nás mrzelo. V lize se nám nicméně
dařilo – hlavně doma. Spokojení jsme byli obzvlášť s produktivitou a
předváděnou hrou. Podle mě jsme hráli pohledný fotbal, každého soupeře jsme
poměrně jasně přehráli. Projevilo se to i na návštěvnosti, začalo na nás chodit
víc lidí než v minulé sezoně. Věřím, že to je taky tím, kolik doma dáváme
gólů. Když dáte šest gólů, čtyři góly, dobře se na to kouká a lidi to baví. Chodí
právě na góly, chtějí vidět ofenzívní fotbal. Tím se chceme prezentovat, hráči
to vnímají stejně. Do každého tréninku proto jdou s obrovským nasazením a nic nevypustí.
Zmínil jste, že v kádru máte hodně mladíků. Jak se
vám s nimi budovala kostra týmu?
Mladých hráčů máme sice dost, ale právě kostra mužstva je
zkušená a řídí kabinu. Staří jsou sami na sebe nároční, jdou příkladem mladým.
Výsledkem je, že si nikdo nedovolí cokoliv ošidit. V obraně máme
zkušené Tomla se Skwarczekem, v záloze Honzu Řezníčka, teď k nim přibyl
ještě Pavel Černý do útoku. Mladí kluci vidí, jak tihle zkušení makají, a dělají to samé.
Kabina díky tomu pracuje výborně.