20.05.2024 | Martin Hruzík | Hráč měsíce

Hráč měsíce Šiler: Je čest být přirovnáván ke Čvančarovi, snad jsem si řekl o šanci v áčku

Foto: sparta.cz
Dlouhou dobu piloval svůj brankářský um, ovšem jednoho dne sundal rukavice a začal pracovat na tom, jak naopak míč do sítě za každé situace dostat. „S chytáním jsem skončil, protože mě přestalo bavit,“ vysvětluje devatenáctiletý útočník rezervy pražské Sparty Radek Šiler. A zjevně udělal dobře, což dokazují i poslední výkony v rámci FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. V dubnu se pořádně rozstřílel a získal cenu pro hráče měsíce.

Když jste se vrátil z Akademie Sparty do dorostu Neratovic, napadlo by vás vůbec, že jednou za ni ještě budete hrát profi fotbal?
Snil jsem o tom, ale popravdě mě absolutně nenapadlo, že bych se tak brzy vrátil. Celé se to seběhlo během dvou let.

Na podzim jste ještě dával góly za Admiru. Byl přesun na Letnou velkým skokem?
To ano. Hlavně ze začátku, kdy pro mě najednou bylo vše rychlejší a intenzivnější. Kvalita pak byla úplně jinde. Tím, že jsem ale už od léta přibližně jednou týdně chodil se Spartou trénovat, tak byl celý proces mnohem jednodušší.

U B-týmů s mladými hráči většinou nebývá takový tlak na výsledky. Dokážete to srovnat s minulostí?
V Admiře se nám dařilo, takže jsme ani nějaký tlak necítili. To platí i tady. Snažíme se, aby nám to šlo herně i výsledkově, abychom vyhráli každý zápas, ale hrajeme v pohodě. Leč kdybychom hráli o záchranu, tak by to asi bylo jiné.

Jak vidno, střelecká forma vás neopustila. Jaká byla aklimatizace v kabině? Pomohlo k tomu i to, že je kádr složený z vrstevníků?
Bylo to v pohodě, řadu kluků jsem již znal z minulosti. Nebylo to pro mne neznámé prostředí a věkové složení kabiny to rovněž ulehčilo.

Během dubna, a těch dvou týdnů okolo, jste dal osm branek. To jste asi ani vy sám nečekal...
Určitě jsem to nečekal. Dařilo se mi osobně a i celému týmu. A jediné, co mohu dodat, je, že jsem za to skutečně rád.

Díky tomu jste získal cenu pro hráče měsíce. Co na to říkáte?
Ceny pro nejlepšího hráče měsíce si velmi vážím. Vlastně je to takové moje první individuální ocenění v životě. Je pravdou, že v ČFL ani nic takového není.

Věříte, že jste si tak řekl o šanci v A-týmu?
Doufám, že ano. A budu se o to snažit i nadále, ale v důsledku to nezáleží na mě.

Původně jste byl gólman, nechybí vám ta pozice někdy?
Ani ne. Já s tím skončil právě z důvodu toho, že mě to přestalo bavit.

Pomáhá vám brankářská zkušenost při řešení gólových příležitostí?
Občas při některých situacích možná ano, ale nijak extra to nevnímám.

Na Spartu jste s rodiči chodil již dlouhou dobu i jako fanda. Našel jste si na Letné nějaký vzor?
Momentálně je jím asi Jan Kuchta, který hraje na mé pozici. Nějaký jednoznačný vzor ale nemám. Mám rád všechny kluky ve Spartě.

I kvůli vaší společné minulosti v Neratovicích vás přirovnávají k Tomáši Čvančarovi. Jak to berete?
Určitě je čest být s ním srovnáván. V kariéře udělal velký skok a za mě se mu to povedlo. Uvidíme, jak dopadne má cesta.

Jaký máte fotbalový sen, kam byste to rád dotáhl?
Rád bych se probojoval do A-týmu Sparty a později se dostal do ciziny. Nejlépe do Anglie a úplně ideálně do Manchesteru City.