Říjen jste zahájili kanonádou 6:2 proti rezervě Olomouce. Za předchozí čtyři zápasy jste přitom dali jediný gól. Dá se říct, že vám to
tam takzvaně napadalo?
I v předchozích zápasech jsme pokaždé měli pět, šest
gólových šancí. Bohužel nám to tam nepadalo. Jak se říká, netrefovali jsme
zařízení, nebo jsme trefovali tyče a brankáře. Věřili jsme, že se to jeden
zápas musí zlomit. Povedlo se to s Olomoucí, kde jsme tomu šli hodně
naproti. I v týdnu jsme se dost věnovali zakončení, v zápase jsme pak
proměnili polovinu šancí, které jsme si vytvořili.
Jak vám pomohl rychlý gól Jakuba Šašinky?
Vždycky, když dáte rychlý gól, z mužstva trochu spadne
nervozita a hraje se daleko lehčeji. Do poločasu jsme byli opravdu dominantní.
Podařilo se nám využít šance a odskočili jsme do čtyřgólového vedení.
V 80. minutě jste vedli už 6:0, pak jste ale dvakrát
inkasovali. Nemrzí to přece jen trochu? Mohli jste vyhrát s čistým štítem…
S čistým štítem by to samozřejmě bylo lepší. První gól
jsme ale dostali z krásné střely, která šla přímo do šibenice a byla
v podstatě nechytatelná. Hráč Olomouce to trefil náramně. Mrzí druhá
branka, padla v poslední minutě po naší laxnosti a ne zcela plné
koncentrovanosti do zápasu.
Na druhou stranu, s takovým výrazným náskokem
v zádech se to dá hráčům odpustit, ne?
Každý zápas chceme dohrát plně koncentrovaní až do závěrečného
hvizdu. Tady byla u kluků trošičku euforie a v závěru se to na našem
výkonu malinko podepsalo.
Škoda pro vás, že hned po takovém zápase přišla
reprezentační přestávka…
Sebevědomí hráčů bylo po takovém zápase hodně vysoké. Raději
bychom hráli, ale bohužel se to takhle potkalo a nastala reprepauza. Museli
jsme se připravit na další velmi těžký zápas, který nás čekal v Opavě.
Ten se vám také podařilo zvládnout, byli jste ještě stále
v euforii po Sigmě?
Fotbalovou kvalitu jsme proti Opavě měli, do zápasu jsme si
přenesli lehkost v posledních třiceti metrech před brankou soupeře. Zase
jsme měli plno šancí, jedna až v 93. minutě se naštěstí ujala.
Byl to právě zápas, kdy jste byli maximálně koncentrovaní
až do poslední sekundy?
Poučili jsme se z předchozího zápasu a snažili se
pracovat až do poslední minuty. V Opavě to ale do poslední minuty nebylo
rozhodnuté, hráči byli v napětí a v koncentrovanosti přirozeně.
Na konci října jste pak doma remizovali s Vlašimí,
která předtím venku dvakrát prohrála. Jak jste získaný bod po dvou výhrách
vnímali?
Byli jsme zklamaní, chtěli jsme zápas zvládnout. Vedli jsme
a měli jsme další gólové šance, které jsme měli proměnit. Bohužel se nám zranil
hráč a Vlašim toho v ten moment využila. Šla sama na bránu a byla
z toho penalta. Pro nás šlo o smolný okamžik, ale rozhodně jsme
z utkání chtěli vytěžit víc. Vlašim ale asi byla lépe připravená než na
ostatní zápasy, mezi námi je to také místní derby, jsou kousek vedle. Zápas tak
měl ještě trochu jiný náboj, nicméně bod byl pro nás málo.
Po podzimu ale máte 26 bodů a v tabulce jste třetí.
S tímhle musí v klubu panovat spokojenost…
Musím to vzít trochu od začátku. Když jsem před rokem
v září do Táborska přišel, mužstvo bylo čtrnácté, mělo nejhorší obranu
v soutěži a byl velký strach o to, aby se nesestoupilo. Na jaře se to
podařilo odvrátit, skončili jsme ve středu tabulky. Jsem rád, že jsme na to
v nové sezoně navázali a ještě udělali výkonnostní posun. Řekl bych, že je
obrovský. Ze čtrnáctého místa na třetí, chvíli jsme i vedli tabulku. Kluci se
ohromně posunuli jak běžecky, tak ve výstavbě hry. K tomu máme nejlepší
defenzívu v soutěži, i tady vidím výrazný progres.
Dosáhli jste nejlepšího umístění Táborska po podzimu za
posledních deset let. Třetí místo klub obsadil i po sezoně 2013/14, je jednou
z motivací do jara zopakovat to?
Chceme se poprat o barážové příčky. Věříme, že navzdory
vyrovnané tabulce uděláme i na jaře další krok dopředu ve výkonnosti. Kvalitně
trénujeme, hráči jsou velmi vnímaví a dobře pracují. Věřím, že nějaké rezervy stále
máme, mužstvo ještě ve druhé polovině soutěže posuneme a povede se nám
neskončit hůře než na třetím místě.
Hodně jste si pomohli na začátku sezony, z prvních
čtyř zápasů jste získali 12 bodů…
Vstup do soutěže pro
nás byl trochu výhodnější. Dvakrát za sebou jsme hráli doma a oba zápasy se nám
povedlo vyhrát. Na druhou stranu, nikdy není jednoduché zvítězit dvakrát
v řadě na vlastním hřišti. Nakoplo nás to a posunulo. Tým se chytl,
získali jsme zdravé sebevědomí, že v soutěži můžeme hrát hodně vysoko.
V dalších zápasech jsme na to potom navazovali.
Jak vnímáte přínos
brankáře Pastornického? V 16 zápasech vychytal osm nul, nejvíc v celé
F:NL…
Patří ke kostře
našeho týmu. Dostal důvěru a prokázal své kvality. Z mého pohledu je to
jednoznačně brankář pro FORTUNA:LIGU.