V zimě se vám změnil hlavní trenér, Michala Horňáka vystřídal Petr Janoušek, který předtím působil jako jeho asistent. Co změna znamenala?
Změnila se koncepce, navázalo se na A-tým, začali jsme dělat věci, které se dělají tam. Podzim se nám nepovedl, ale trenérem to nebylo. Pan Horňák je skvělý trenér i člověk. Důvod, proč jsme se na jaře zvedli, je v koncepci. Teď hrajeme náročnější fotbal. Postupem času nám to začalo přinášet ovoce v podobě výsledků.
V dubnu jste odehráli celkem pět zápasů, který z nich byl pro vás nejnáročnější?
Ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE nenajdete zápas, který by byl jednoduchý. Všechny jsou velmi těžké, hlavně pro nás mladé kluky. Pokud bych měl zmínit konkrétní zápasy, vybavím si ty v Opavě a Líšni. V obou jsme dohrávali s červenou kartou. Ale jak jsem říkal, soutěž je vyrovnaná a každé utkání je pro nás náročné. Pro mladé mužstvo jako jsme my je to jedině dobře, těžké zápasy nás posouvají a dokážeme je pak zvládat, třeba i v deseti.
V Opavě i Líšni jste šli do deseti přibližně ve stejnou dobu – dvacet minut před koncem. V obou případech jste vedli a náskok se vám povedlo udržet.
Výhry, které získáme i přes nepříznivou situaci, jako je třeba červená karta, jsou pro naše kariéry velmi cenná zkušenost. Když jsme v deseti porazili Opavu nebo Líšeň, hrozně nás to posunulo. To stejné platí i pro zápas s Karvinou, i když tam jsme červenou kartu nedostali. Zase jsme ale ztratili vedení těsně před koncem, v nastavení druhého poločasu. Mohli jsme sice vyhrát, ale na druhou stranu jsme mohli i prohrát (Karviná si po vyrovnávací brance na 2:2 ještě vytvořila velkou šanci na obrat, kterou neproměnila – pozn. red.). Remíza byla asi spravedlivá. Takový zápas nás hodně posunul v přípravě na další utkání, abychom zvládli Líšeň, Opavu a dotáhli to do vítězného konce navzdory oslabení.
S Opavou jste se střetli v době, kdy měla dlouhou sérii bez výhry. Bylo na ní znát, že je pod dekou?
Věděli jsme, že dlouhou dobu nevyhráli. Bylo to znát, i když jsme se soustředili hlavně na svůj výkon. Stačila jedna zkažená přihrávka a fanoušci začali na opavské hráče pískat. Nám to hrálo do karet, mohli jsme hrát svoji hru a neřešili jsme soupeře ani jeho fanoušky. Bylo dobře, že jsme v Opavě předvedli kvalitní výkon a získali důležité tři body.
Na Žižkově, kde hrajete domácí zápasy, jste pak porazili Prostějov. Oba góly jste dali po rohových kopech. Byla to náhoda, nebo měl soupeř v obranných standardkách slabinu?
Bylo to chtěné. Naše standardní situace, ať už útočné nebo obranné, se teď hodně zlepšily. Mám z toho skvělý pocit. Chtěl bych pochválit Lukáše Váchu a Tima Sparva – první má na starosti obranné standardky, druhý ty útočné. Jejich práce je hrozně znát. Víme, co chceme hrát. Každou standardku máme připravenou, víme, s čím na ni jdeme. Vyplynuly z toho i góly proti Prostějovu. Byli jsme odměněni za to, co trénujeme. Řešíme to u videa i na hřišti.
Pro vás byl odměnou za výkony v rezervě debut v A-týmu. V posledním kole základní části FORTUNA:LIGY jste v Liberci odehrál necelou půlhodinu. Závěr zápasu byl dost hektický, jak jste ho prožíval?
Bylo to pro mě něco neskutečného. Že pojedu s A-týmem, jsem se dozvěděl dva dny před zápasem. Když jsem pak dostal možnost naskočit do utkání, ve kterém jsme prohrávali, a byl jsem u obratu, bylo to skvělé. Na stadionu byla super kulisa, fanoušci nás táhli dopředu. Byl jsem moc rád, že jsem u toho mohl být a že jsme zápas nakonec zvládli. Měl jsem první start, který si podle mě přeje každý fotbalista, co hraje ve Spartě.
Zatím jste nastřílel šest gólů (rozhovor vznikal ve čtvrtek 11. května – pozn. red.), z toho čtyři v dubnu. Poprvé v sezoně jste skóroval už v srpnu proti Vyškovu, pak jste se dlouho nemohl prosadit a teď vám to tam padá. Kde se vzalo takové probuzení?
Nějaký tlak tam byl, ale nechtěl jsem si ho připouštět. Snažil jsem se pracovat na tréninku i v zápase a věřil jsem, že se dočkám odměny. Do zápasu jdu vždycky s tím, že ho chci odmakat a co nejvíce pomoci týmu. Věřím, že nějaká šance vždycky přijde. Říkal jsem si, že se na ni budu koncentrovat a budu se snažit ji proměnit. Teď šance přicházejí, ale týmu se snažím pomáhat i jinak než góly. Ty beru jako odměnu za tvrdou práci, ve které chci pokračovat.
Ještě vás čekají čtyři zápasy, včetně toho proti Dukle nebo Příbrami. S čím do nich půjdete? S cílem definitivně se zachránit?
Moc se na ty zápasy těším. Doufám, že teď budu chodit hrát i za B-tým. Takoví soupeři na konci soutěže znamenají super zápasy. Příbram i Dukla jsou mužstva, která mají ambice hrát FORTUNA:LIGU. I když už jsme podle mě zachránění, rozhodně nic nezabalíme. Budeme chtít hrát svůj fotbal, máme tendenci se v tabulce vyšplhat co nejvýš. Dali jsme si cíl, který budeme chtít splnit. Do každého utkání půjdeme s tím, že ho zvládneme a vyhrajeme.