Gratulujeme k zisku ocenění Trenér měsíce. Co na něj říkáte?
Je to potěšující. Tuto cenu by si ale zasloužilo celé mužstvo včetně realizačního týmu za to, jak všichni pracují nejen poslední měsíc, ale od začátku soutěže. Myslím, že přesně tak by si to představoval snad každý trenér – od přístupu až po zaujetí a přenesení tréninkových věcí do zápasů.
Naposledy v Opavě to ale úplně nevyšlo...
Bohužel. Brzy jsme inkasovali z penalty a nedokázali se dostat do tolika gólových příležitostí jako v předešlých utkáních. Možná je to i nezkušeností, ale musím určitě uznat kvality soupeře, jenž velmi dobře bránil a předváděl rychlé protiútoky, s čímž jsme si nevěděli rady.
Přesto jste těsně před polovinou soutěže na druhém místě, což je asi nad očekávání. Je to tak?
Musím říct, že ano. Moc jsme nevěděli, co můžeme od našeho vystoupení ve druhé nejvyšší soutěži čekat, poněvadž jsme snad tři čtvrtě roku nehráli vinou pandemie žádné soutěžní utkání. První dvě kola jsme však vyhráli, naši hráči si začali věřit, a to bylo velmi důležité pro dosavadní průběh.
Z takového umístění musí mít v klubu radost...
Já v to doufám. Samozřejmě je ale těžké udržet u takto mladých hráčů dlouhodobě konstantní výkonnost.
Jaké máte cíle do této sezóny?
Jednoduše chceme hrát dobrý fotbal a vyhrávat, aby kluci získávali zkušenosti, což je pro ně nejdůležitější. Pochopitelně nechceme, aby strávili kariéru v rezervě, ale chceme je posouvat výše.
Je zajímavé, že nemáte žádného vyloženého střelce. Ten nejlepší má na kontě jen čtyři branky a celkově gólově přispělo už 14 hráčů. Čím to je?
My to vnímáme dobře. Za mě je lepší, když to nestojí na jednom nebo dvou hráčích, ale gól dokáže dát většina z nich. Máme mladé mužstvo, které chce hrát nahoře a tlačí se do zakončení.
Jak vám funguje spolupráce s panem Vrbou?
Velmi dobře. Aktivně spolu komunikujeme ohledně hráčů, kteří nám vypomůžou nebo naopak dostanou šanci trénovat s A týmem.
V jednom z nejznámějších podcastů ČT sport padaly názory, že by Adam Karabec měl raději než pár minut v áčku hrát pravidelně F:NL. Co si o tom myslíte?
To je těžká otázka. Hrát za áčko je jedna věc, hrát za béčko pravidelně každý týden druhá. Je to však plně v kompetenci trenérů prvního mužstva. Pokud dostane alespoň nějakou minutáž v lize, je to samozřejmě ku prospěchu. Jiné by to bylo, kdyby nenastupoval vůbec. To je třeba případ Vitíka, který nenastupuje, a tak hraje pravidelně za nás, což je za mě určitě dobře.
Sparta má svůj B tým ve F:NL, zároveň ale posílá řadu hráčů na hostování do klubů ve stejné soutěži. Co má vlastně přednost?
Před touto sezónou se to malinko změnilo. Na prvním místě je A tým, pak B tým a až pak se uvažuje o hostování kluků, co se neprosadí.
Vy jste si toho zažil v hráčské i trenérské kariéře již poměrně hodně. Jak vás baví pracovat s tak mladým kádrem?
Velmi. Zrovna odjíždím s reprezentací do 21 let do Anglie (rozhovor vznikal v úterý odpoledne – pozn. red.), což je vlastně další věc, která navazuje. Pracovat s mladými hráči mě celkově baví, protože jsou hodně tvární a ještě nejsou zkažení moresy některých v uvozovkách hvězd. Já se jím snažím prodat své zkušenosti a ukázat cestu do velkého fotbalu.
Osobně jste si zatrénoval na chvíli i první tým Sparty. Jaký máte trenérský cíl?
Momentálně, ale dá se říct, že mě to provází celou dobu, vychovávat mladé kluky do velkého fotbalu. Aby něco dokázali a jednou si třeba řekli, že jsem jim něco jako trenér dal.
Dle vašich slov i kariéry to vypadá, že jste sparťan tělem i duší, takže to asi nevypadá, že byste šel někam jinam...
Možnostem se člověk určitě nebrání, ale momentálně jsem velmi spokojený a moc mě to baví. Aktuálně tedy o změně neuvažuji, ale život je nevyzpytatelný.