Gratulujeme k zisku ocenění pro trenéra měsíce. Co na to říkáte?
Mockrát děkuji. Již jsem také poděkoval klukům v kabině a kolegům v realizačním týmu, protože bez nich bych jej nezískal.
Když se podíváte na tabulku F:NL, tak asi musíte mít radost...
Je to velmi příjemný pohled, ale naši aktuální situaci určitě nepřeceňujeme.
Čekal jste, že po dvou třetinách podzimu budete mít až tak velký náskok na čele?
To jsem nečekal. Ještě dvě kola zpět bylo pořadí mnohem vyrovnanější. Nám se podařilo uhrát šňůru vítězných utkání a soupeři naopak ztráceli, takže díky tomu vznikl náš odstup na prvním místě.
Hraje vám do karet i fakt, že není v popředí nikdo z týmů se zájmem o postup?
Spíš je otázka, kdo ten boj o postup vyhlásil. Druhá nejvyšší soutěž je mimořádně vyrovnaná. Mužstev, které se drží v popředí, je nyní více, u některých je to i překvapení. Určitě si však budeme brát body i navzájem, a tím to může být ještě dramatičtější.
Avšak Dukla, Opava či Příbram – u těch se asi čekalo vyšší postavení...
Je to dlouhodobá soutěž a na každého přijde nějaké to slabší období výsledkově i herně. Vždy pak záleží na tom, jak rychle se z toho mužstvo dokáže dostat.
Vám se zatím vyhýbá, a naopak máte dva střelce, kteří dali dohromady 13 z 22 branek. Jaké to je mít duo, o které se dá tolik opřít?
My jsme rádi, že to Kubovi Řezníčkovi i Kubovi Přichystalovi pálí. Ještě je doplňuje Honza Hladík, který se hodně podepsal pod kvalitním servisem a svůj podíl mají i jiní hráči, ať už Ševčík, Fousek, Texl a další. Bez kvalitního servisu by se oba tak výrazně neprosazovali.
V deseti utkáních jste ztratili jen 4 body. Dá se mluvit o určité formě dominance. Co je tedy vaší devízou?
Já bych si osobně tu dominanci představoval ještě výraznější. Rádi bychom na naše výsledky navázali ještě atraktivnější hrou, zejména v domácím prostředí. Ukazatelem toho, jak se nám to daří, je samozřejmě návštěvnost. V posledním domácím utkání jsme měli na stadionu při televizním duelu přes 4 tisíce lidí, a na to bychom rádi navázali. Chtěli bychom pokračovat výsledkově i v herním nasazení tak, aby si cestu do ochozů našlo co nejvíce diváků.
Kolik byste jich jednou chtěl na fotbale v Brně zažít?
Jednou? (smích) Přál bych si, aby na další domácí utkání přišlo o 500 nebo 1000 lidí více a byla to pozvánka pro další duely. Teď nás čeká derby s Vyškovem, se kterým jsme se zatím soutěžně nepotkali, což může zvýšit atraktivitu. Byl bych rád, aby přišlo co nejvíce lidí a pořádně fandili.
Poslední měsíce se mluví o prodeji klubu. Dopadá to nějak na vás či kabinu?
Vůbec ne. Tohle si řeší majitel pan Bartoněk sám, všechny informace jdou kolem nás. My se maximálně něco dočteme v novinách, ale to je vše. Soustředíme se plně na to, abychom odváděli dobrou práci v kabině.
Ještě bych se zastavil u vás. Máte za sebou bohatou hráčskou kariéru. Jak moc se vlastně trenérovi hodí zkušenosti ze zahraničí?
Podle mě dost. Měl jsem možnost i štěstí potkat v kariéře spoustu skvělých trenérů. Snažím se ze všech vzít to nejlepší a zvážit, jak by to mohlo mému mužstvu pomoci.
Jaký jste typ trenéra?
Nesnažím se specifikovat do nějakého trenérského stylu, kterých je teda hodně. Za mě trenér potřebuje být psycholog, u mladých hráčů i mentor, jindy učitel a tak dále. Snažím se přizpůsobit tomu, co sedí kabině a najít si cestu k hráčům a stylu, který bychom chtěli hrát.
Dnes se hodně mluví o tom, že trenér musí být psycholog. Věnujete se tomuto sám, nebo to necháváte spíše na kolezích?
Pracujeme s tím všichni. Celý realizační tým se potkává v jedné kanceláři i se sportovním ředitelem hodinu před tréninkem a řešíme všechny možné věci, ať už je to zdravotní stav, taktika či forma hráčů, což samozřejmě obnáší i část psychologie, abychom věděli, jak ke komu přistupovat.
Už se mluví o prvních změnách na trenérských židlích v nejvyšší soutěži. Zvažoval byste vůbec změnu, nebo je cílem dotáhnout Brno k postupu?
Já jsem nikdy tyhle věci neřešil a na spekulace nereagoval. Momentálně je to pro mě štace, kdy zažívám své nejlepší trenérské období. Nerad bych to zakřiknul. Momentálně odvádím maximum pro Zbrojovku tak, abychom celý realizační tým odváděli co nejlepší práci a přenesli to na hráče, kteří nám to vracejí výsledky a výkony na hřišti.
Kam byste to jednou jako trenér rád dotáhl?
Jako hráč jsem měl velké sny, jako trenér si je ovšem nekladu. Vím, že trenérská práce je taková, že v neděli jste na zápase a v pondělí už nemusíte mít práci.