„Stanovili jsme si cíl dostat se na dvacet bodů. Jsme rádi, že jsme mu blízko. Teď je potřeba se tam co nejdéle udržet,“ nabádá s ohledem na aktuální postavení Líšně Silný. „Tabulka je vyrovnaná. Člověk dvakrát prohraje a může být pomalu třetí od konce,“ uvědomuje si.
K vytyčené metě Jihomoravanům scházejí dva body. Přesně tolik, o kolik jich přišli na konci sobotního utkání v Opavě. „Nebyl to jediný takový zápas. Vyrovnávací branku v devadesáté minutě jsme dostali i ve Vyškově. Kdyby se to nestalo, bodů jsme mohli mít více,“ připomíná Silný.
Celek z brněnského sídliště ale neměl v závěrech duelů vždy jen smůlu. Stačí se podívat na necelé dva týdny staré střetnutí s Jihlavou. Nerozhodný stav 1:1 zlomil ve druhé minutě nastavení druhého poločasu právě Silný, který proměnil nařízenou penaltu. „Fotbal je holt někdy takový. Jihlavu jsme tlačili do poslední minuty, fotbalový pánbůh nám to oplatil. Proti Opavě to bylo naopak a odměněný byl soupeř. Někdy nám štěstí přidalo, někdy ubralo,“ komentuje šestadvacetiletý útočník.
Na pokutový kop doma proti Vysočině si věřil. Provést by zvládl i ten na opavském stadionu, který rozhodčí odpískal poté, co jej ve vápně nedovoleně zastavil kapitán Slezanů Hnaníček. „Než jsem se však stačil zvednout, Jára (Jaroslav Málek – pozn. red.) už měl balon postavený. Určil si to sám,“ usmívá se a dodává, že nepsané pravidlo o kopání penalty faulovaným hráčem by jej neodradilo.
Opava srovnala chvíli před koncem také z penalty. Podle Silného byla ale v zápase lepším týmem. Ztracená výhra tak Líšeňské tolik nerozesmutněla. I bod za nerozhodný výsledek se počítá. „Že nemáme o dva body víc, zklamaní nejsme. Po přestávce pojedeme do Tábora, musíme tam vyhrát, abychom na dvacet bodů dosáhli,“ konstatuje rodák z Uherského Hradiště.
V září se trefil ve všech třech utkáních – kromě Jihlavy také proti Dukle a Chrudimi. V součtu se zápasem proti Třinci z konce srpna skóroval ve čtyřech po sobě jdoucích kolech FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Za klíčovou ale považuje trefu, kterou na úvod sezony rozhodl přestřelku se Žižkovem. „Před sezonou jsem byl zraněný a prvním gólem jsem to prolomil. Potom už sebevědomí roste a je to lepší,“ popisuje bývalý hráč Kroměříže, Sokolova a Otrokovic.
Brankou přispěl i k první porážce pražské Dukly v tomto soutěžním ročníku. „Jejich styl nám sedí. Chtěli s námi hrát fotbal, zatímco my jsme spíš bojovníci, kteří se snaží kde co urvat. Ve vzájemných zápasech nám to vyhovovalo už poněkolikáté,“ hlásí Silný, jenž před startem letošní sezony musel řešit zdravotní problém v horní části těla. „Ruku dávám do kupy doteď, není úplně stoprocentní. Cítím to, vím o tom, bolí mě to,“ přiznává. „Jak už je ale člověk na hřišti, snaží se nad tím nepřemýšlet. Do soubojů chodím naplno a zatím to vychází. Musím zaklepat, že se mi nic vážnějšího nestalo,“ těší nejlepšího střelce Líšně.
Reprepauzu vyplní „Marvani“ tréninky, včetně dvoufázových. O víkendu pak budou mít volno. Silný jim v následujícím zápase proti Táborsku bude chybět. Do hry jej nepustí trest za čtyři žluté karty. „Naštěstí máme béčko. Přemlouvám trenéra, abych kromě tréninků mohl nastoupit aspoň za něj. Třeba si tak s klukama půjdu zahrát krajský přebor,“ připouští Jan Silný.