Zápasem 3. kola FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY v Líšni jste nastartovali sérii čtyř remíz. Čím si vysvětlujete jednobodovou šňůru, na kterou jste navázali proti Prostějovu, na Žižkově a s Příbramí?
Po šesti kolech jsem osobně čekal větší bodový zisk. S Prostějovem jsme měli vyhrát, proti Jihlavě jsme taktéž měli na vítězství. Proti Příbrami jsme dvakrát vedli a je velká škoda, že jsme utkání nedotáhli do vítězného konce. Duel byl hodně přerušovaný, nehrálo se pomalu ani minutu v kuse a k vidění byla spousta faulů. Remízu jsme hodnotili negativně, chtěli jsme konečně urvat tři body. Věřím, že se vše v dobré obrátí a nebudeme v remízách pokračovat.
Čemu přisuzujete, že v domácím prostředí stále čekáte na první vítězství?
Těžko se zjišťuje příčina. Potřebovali bychom tuto bilanci prolomit, proti Příbrami jsme na tři body měli. Jednalo se o vyrovnané utkání, ve kterém jsme si dvakrát nechali utéct vedení a dvakrát zbytečně inkasovali.
Máte v hlavách, že nastupujete proti exligovým celkům, jakým je například Příbram?
V kabině jsme se o tom nebavili. Věděli jsme o tom, že hrajeme proti týmu, který hrál loni ligu. Na druhou stranu jsme věděli, že se Příbram s FORTUNA:NÁRODNÍ LIGOU zatím zcela nesžila a forma jim nešlape. Proto jsme si věřili.
V posledním kole jste zaznamenal dvě branky. Jak je pro sebevědomí hráče důležité se prosazovat?
Jsem hodně rád, že jsem vstřelil gól v prvním kole. Měl jsem poté šance, které jsem neproměňoval. Proti Příbrami jsem si hodně věřil, že budu skórovat, bohužel trefa nebyla vítězná.
Až překvapivě sáhl trenér v 75. minutě ke střídání a nenechal vás pomýšlet na hattrick…
V závěru prvního poločasu mi šlápli na lýtko a při sprintu kolem 70. minuty jsem dostal křeče. Střídal jsem ze zdravotního hlediska, každopádně i potencionální hattrick bych vyměnil za výhru.
Jak jste spokojen v Ústí nad Labem se zápasovým vytížením, když vaše minutáž činí 376 minut?
Jsem hodně spokojen, užívám si to a jsem šťastný. Děkuji za příležitost a věřím, že důvěru trenérovi splatím. Jsem rád, že mohu být součástí týmu Ústí nad Labem, je zde skvělá parta a na nic si nemohu stěžovat. Mrzí mě akorát, že ani naposledy z toho nebyly tři body.
Byl jste nominován do širšího kádru české reprezentace fotbalistů do dvaceti let. Jaký to byl pocit?
Byl jsem nominován po třech letech opět na reprezentaci, za což děkuji i Armě. Od neděle jsem byl v Jablonci nad Nisou na kempu, kde jsme odehráli přípravné utkání s Německem a Duklou Praha. Cením si toho, jsem rád za tuto příležitost a doufám, že ji chytím za pačesy.
Do týmu Ústí nad Labem jste přišel z Mladé Boleslavi od Karla Jarolíma k Davidu Jarolímovi. Je vidět rodinný rukopis, nebo jsou oba trenéři zcela odlišní?
Nechtěl bych oba srovnávat, je to rodina. Oba mají něco do sebe a jsou to skvělí trenéři. David má zkušenosti z Německa, víme, co od něj čekat. Jen musíme začít vyhrávat. Karla jsem úplně nezažil, chvilku jsem marodil a poté jsem byl v širším kádru a do hry se příliš nedostával. Podle mého názoru ale každý jede za sebe, určuje si svůj styl a snaží si ho prosadit.
Vnímáte, že Mladá Boleslav hodně posílila a návrat do ligového týmu pro vás po hostování může být hodně těžký?
Vnímám, že kádr Mladé Boleslavi je nabitý, přišlo hodně posil. Jsem za to rád, pokud je silná konkurence. Čím výše bude v soutěžní tabulce, tím budu radši. Letos po posílení pomýšlí na pohárové příčky, kádr je podle mě stavěný minimálně na top šestici a boje o Evropu.
