19.12.2020 | Zdeněk Kamínek ml. | Rozhovory

Historický úspěch Líšně. Sázka na mládí a dravost se vyplatila, libuje si trenér Valachovič

Foto: sklisen.com
Ústí nad Labem – Velkým překvapením letošního ročníku je celek SK Líšeň 2019. Svěřenci Milana Valachoviče, kteří mají fotbal víceméně spíše jako vedlejší pracovní poměr, okusili na podzim hořkost porážky pouze jednou, když padli na trávníku Viktorie Žižkov. Šest vítězství a pět remíz vyneslo fotbalisty z městské části Brna ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE až na druhou příčku. O to více je obdivuhodné, že za Líšeň kope skladník, voják z povolání, železář či nejlepší střelec F:NL Jaroslav Málek jako rozvozce ovoce a zeleniny.

Jaké jsou vzpomínky na poslední zápas podzimu, kdy jste v přímém souboji o druhé místo v soutěžní tabulce uhráli v Ústí nad Labem bezbrankovou remízu?
Věděli jsme, že pokud budeme v Ústí nad Labem bodovat, skončíme po podzimu nejhůře druzí. Zápas byl remízový, víceméně bez šancí. V tomto období se hrává na těžkém terénu, neboť na stadionech chybí vyhřívání. Postavení v tabulce si budeme užívat do 6. března. Pro Líšeň se jedná o historický úspěch. Na sever Čech jsme jeli o den dříve, byli jsme jako většina klubů v Modré u Děčína. Vzhledem k tomu, že v klubu nemáme jen profesionály, kluci si v pátek stejně jako kvůli středečním zápasům museli brát dovolenou.

Jak myslíte, že si hráči museli brát dovolenou?
Máme to tak stále, v úterý a středu jsme mívali dvoufázové tréninky. Posouváme čas tak, aby mohli na trénink všichni dojít a měli co nejméně vynechaných pracovních hodin. Bylo náročné, když se po koronavirové přestávce hrálo pravidelně i středy. Kluci pracují většinou do jedenácti hodin, poté se přesunou na stadion. Vzhledem k tomu, že do Ústí nad Labem jsme museli jet dříve, musela i na den před zápasem mít většina nahlášenou dovolenou. Nijak zvlášť to neřešíme, máme to takto nastavené a nikdo nad tím nepřemýšlí. Podle mého názoru to bude po době, která nyní nastala, i cesta pro některé jiné kluby jako například pro Prostějov či Chrudim, které mohou čerpat inspiraci, když se peníze budou horko těžko shánět na plně profesionální tým.

Prozradíte, jaká povolání například hráči vykonávají?
Nejlepší střelec FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY Jaroslav Málek jezdí s dodávkou a rozváží ovoce a zeleninu. V jedenáct hodin nám začíná dopolední trénink a někdy se stane, že mi napíše, že stojí v koloně a dorazí na trénink o pět minut později. Václav Minařík pracuje ve firmě se železem, Patrik Demeter ve skladě v Jihlavě. David Krška vyrábí dýmky, Martin Rolinek dělá v kanceláři s financemi, brankář Jan Vítek je voják z povolání.

Na kolik je druhá příčka se ziskem třiadvaceti bodů nadplán?
Když jsme jeli ke střetnutí prvního kola do Třince, kalkuloval jsem, koho bychom mohli teoreticky porazit a kam bychom se při pohledu na soupeře mohli probojovat. Po úvodním vítězství následovalo derby doma s Blanskem, ve kterém jsme prohrávali, naštěstí se nám povedl obrat. Říkal jsem si, že patnáct bodů by byl obrovský úspěch. Mužstvo si sedlo, postavili jsme vše na obrovské motivaci a hladovosti hráčů, kteří chtějí něčeho dosáhnout. Někteří kluci hráli před necelým rokem tuzemskou třetí nejvyšší fotbalovou soutěž, máme v kádru i hráče, který přišel z divize. Jak jsem zmínil, sázka na mládí a dravost se vyplatila.

V kádru nefigurují příliš známá jména, vidíte v některých hráčích potenciál?
Nejedná se o známá jména, ale doufám, že někteří budou známější. Potenciál hráči v sobě určitě mají, četl jsem dokonce v médiích, že nás začaly sledovat prvoligové kluby. Před rokem na nás nikdo nechodil, ale nyní se ptají, kdo za nás hraje a podobně. Myslím si, že minimálně o Marku Matochovi, Jakubu Kučerovi a Martinu Rolinkovi v budoucnu uslyšíme.

Říká se, že s jídlem roste chuť. Budete se chtít poprat o postup do FORTUNA:LIGY?
Chceme se umístit v soutěžní tabulce co nejvýše, poté se lépe vyjednává o přípravných zápasech či hostováních s prvoligovými kluby. Lepší umístění podpoří rovněž ekonomiku klubu, osloví potenciální sponzory a zcela určitě prohloubí jednání s městem.

Jste si vědomi i úskalí, kdy o hráče budou mít zájem právě ligové kluby?
Bude to pro nás jedině dobrá vizitka. Rád se dívám na kluky, kteří pode mnou hráli. Můj první kluk, který se dostal výše, byl Jaroslav Navrátil, jenž hrál šest let za nizozemský prvoligový fotbalový klub Heracles Almelo, kam se dostal z české třetí ligy z Břeclavi. Na satelitu jsem vzpomínal, jak tento hráč jezdil na Baník, do Uničova a za rok hrál na stadionu Ajaxu Amsterdam. V Hlučíně jsem měl tehdy sedmnáctiletého Davida Lischku, když nastupoval za tamní A-tým, dnes hraje za pražskou Spartu. Na kluky se dobře dívá, budeme jim fandit. Rád také pozoruji brněnskou Zbrojovku, když nastoupí Adrián Čermák, Martin Šustr, Jan Hladík, to jsou hráči, kteří prošli Líšní a vykopali si angažmá ve FORTUNA:LIZE.

Je vaším přáním, aby Líšeň byla jednou lepší než Zbrojovka?
Na vrcholu regionu by měla být Zbrojovka historicky i tradičně, co se týče výchovy mládeže, kde hrají nejvyšší soutěže. Hráči se u nás mohou rozehrát a chtěli bychom být i v budoucnu spíše zásobárna.