Opatrný úvod vystřídala hra mezi šestnáctkami a na první zajímavější ohrožení branky se čekalo třináct minut. Poté se Chvěja se štěstím dostal k míči uvnitř velkého vápna a snažil se obstřelit Švengera. To se povedlo, jenže spolu s ním obstřelil o dva metry také branku.
Po dvaceti minutách hra Pražanů dostala první nečekaný zásah. Po faulu zůstal před vlastním pokutovým územím ležet Opluštil a musela být povolána nosítka. O deset minut později musel vynuceně střídat také Helebrand. Oba týmy tak nakonec mohly být rády za zvýšený počet možných střídání.
Podobně vypadala také předvedená hra, která i nadále postrádala nápad a útoky končily před šestnáctkami soupeře. Nadějně zprvu vypadal například rychle rozjetý útok Žežulky, leč domácí kapitán Cverna úmysl vystihl a akci přerušil dobrým obraným zákrokem. Právě po nákopu vysokého stopera se málem Vítkovice dostaly do přečíslení, ale Matouškovi se míč neodrazil úplně ideálně a Řezáč jej uklidil do zámezí.
Jedinou velkou šanci prvních pětačtyřiceti minut tak měl Macej, jenž se na hranici vápna dostal k míči, udělal dva rychlé kroky a vypálil. Tečovaný projektil jen těsně minul branku hostí.
Trenér Hašek nemohl být s nasazením svého týmu úplně spokojen, a tak není divu, že po bouřce v kabině jeho svěřenci dorazili na hřiště později než soupeř. Efekt byl však patrný. Namotivovaný Batioja několikrát předčasně vyběhl, a tak se podařilo rozehrát až napočtvrté. A právě ekvádorský útočník po ani ne minutě hry už hlavičkoval z nebezpečné pozice po centru zprava, Květon si však poradil.
Na obou týmech byla patrná snaha, tu ovšem kazily četné nepřesnosti. Modrobílí to tak zkoušeli dlouhými nákopy a po necelé hodině hry málem slavili úspěch. Macej byl úspěšný v souboji, patičkou vysunul do kraje Putyeru, následovala přihrávka na volného Kaniu na středu, jenže drobný záložník nedokázal dát zakončení přesnost ani razanci.
Diváci se pak konečně dočkali kýžených šancí. Nejprve si za obranu dobře nabíhal Nabijev, Květon byl však u míče o chloupek dříve. To Švengera naopak pořádně protáhl ne úplně razantní střelou Macej, kterého ke skórování vyzval nově příchozí Buchvaldek. Olomoucký odchovanec pak mohl vstřelit branku i sám, neboť dostal míč napříč hřištěm a postupoval osamocen na hostujícího brankáře, ten však včas vymrštil ruce nad hlavu a balón vyrazil. Svými zákroky tak držel akcie Žižkova stále ve hře. Viktoriáni pořádně ohrozili branku soupeře až díky Dudovi, který ze standardky poblíž rohového praporku překvapivě necentroval, ale míč kroutil pod břevno a pořádně vyprášil rukavice Květona. Vítkovice ale odpověděly a tribunou to jen zahučelo Po jednom z ojedinělých rohů doplachtil prudký míč Buchvaldka až na zadní tyč, kde v náběhu hlavičkoval Bolf, rozvlnil však jen boční síť.
Patnáctý celek tabulky pak byl ovšem za své zahazování šancí potrestán. Po rohu se v přecpaném vápně míč několikrát odrazil, až skončil v síti vítkovické branky. Kdo byl tím posledním, od koho se míč odrazil, se diskutovalo ještě dlouho po zápase. Za úspěšného střelce byl ale oficiálně označen Ondřej Žežulka.
Svěřenci trenéra Smetany poté byli jako opaření a ve zbývajících pěti minutách již nedokázali nic vymyslet. V záchranářském boji tak Vítkovice i přes dobrý výkon a šance přišly o důležité body, jež si domů veze Viktoria Žižkov. Trenér Hašek může být se ziskem spokojen, ovšem pokud chce Viktorka hrát o přední místa, bude muset předvádět lepší výkony.