Se svou premiérou můžete být asi spokojen, že? Dal jste gól a nastřelil břevno…
Mohlo to být i lepší, kdybych nedal to břevno (smích).
Šlo o první zápas jara. Ty bývají rozpačité.
Táborsko hodně posílilo, chtějí se zachránit. Hráli jsme poctivý fotbal odzadu,
běhavý, bojovný. První kolo je hrozně důležité a my jsme ho chtěli zvládnout.
Chtěli jsme být samozřejmě fotbalovější, pobavit více diváky, ale jak se říká,
tato vítězství bývají nejcennější. Urvali jsme to. Teď máme v sobotu Hradec,
proti kterému můžeme hrát více uvolněně. Položili jsme dobrý základ do jara.
Je velkou výhodou, že hrajete dvakrát po sobě doma?
Určitě je to výhoda. Nemusíme nikam cestovat. Máme to v rychlém sledu.
Zregenerujeme, dobře potrénujeme a v sobotu porazíme Hradec.
Utkaly se dva týmy, jejichž cílem je záchrana...
Ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE je náročné každé utkání. Když nehrajete proti
favoritovi, který hraje dobrý fotbal, tak hrajete proti týmu, který je urputný,
bojovný, který vám nakope. To nevoní nikomu. V téhle lize jsou zápasy
všeobecně těžké a jdeme do každého s tím, že chceme vyhrát, že
budeme bojovat a že chceme získat co nejvíce bodů.
Takže ti více herní soupeři by vám teď mohli vyhovovat více?
Myslím si, že nejsme jen nějací nakopávači a bojovné mužstvo. Dnes sem přijelo Táborsko,
které má kádr velice kvalitní a na jaře určitě nebude hrát druhé housle. Jak
říkám, hráli jsme poctivý fotbal zezadu, a i když to místy možná vypadalo, že
se jen bráníme nebo odkopáváme balony, tak když si to sečtete, více šancí jsme
měli my a mohli vyhrát dva nebo tři nula.
Jak vidíte vítkovické mužstvo?
Přišel jsem před čtrnácti dny a jsem hrozně spokojený. Jsou tady mladí i
zkušení kluci. Musím jim poděkovat, že mě vzali mezi sebe, cítím se zde dobře.
Vedení mi pomohlo najít si byt. Jsem maximálně spokojený, rozhodně si nebudu
stěžovat.
Počítal jste s tím, že budete hrát hned v základu?
To určitě ne. V Příbrami mi řekli, že se mnou nepočítají, tak jsem si začal
hledat angažmá. Ozvaly se Vítkovice, že mají velký zájem, že mě zdejší trenéři
znají. I když jsem to měl téměř přes celou republiku, tak jsem neváhal. Abych
ale odpověděl na otázku – chci hrát. Na každém tréninku makám na sto procent.
Ve finále to, jestli budu hrát, je jen na trenérovi, takže jsem zde s žádnými
očekáváními nešel. Domluva byla taková, že mě zde trenéři chtějí, ale že si to
musím uhrát sám, za což jsem strašně rád. Líbí se mi tu.
Jste tu čtrnáct dnů. Jak se žije v Ostravě?
Dobře (úsměv). Je to něco jiného. Bydlím odtud tři zastávky tramvají, takže to
mám na trénink kousek. Občas se podívám do centra, nebo mě někam vytáhnou
spoluhráči, je to v pohodě. Za týden se sem přijede podívat i přítelkyně,
tak spolu Ostravu projdeme.
