V úvodních 45 minutách totiž Vítkovice vůbec nepřipomínaly tým, který na domácí půdě dosud pouze vyhrával. Udržet míč a dát si několik přihrávek bylo po většinu té doby neřešitelným problémem a sniper z hrotu útoku to dobře věděl. „V prvním poločase jsme nehráli to, co jsme chtěli. Byli jsme roztěkaní a vůbec nám to nešlo. Kazili jsme přihrávky. Na jeho konci jsme byli rádi, že to je 0:0.“ Jenže po změně stran jako by na hřiště přišel úplně jiný tým. „O přestávce jsme si řekli, že to musíme změnit. Hráli jsme více vysunutí a myslím si, že druhý poločas jsme měli pod kontrolou. Dali jsme dva góly a zaslouženě vyhráli.“ Jednoduchou odpověď pak Mišinský měl na dotaz, co bylo jinak. „Rozdíl byl, že jsme hráli o 10 metrů výše.“
Právě hráč, který s výjimkou půlroční anabáze v Hradci Králové a dvou měsíců v Banské Bystrici působí pouze na Ostravsku, měl najednou více místa a více možností si zahrát. Výsledek v podobě prvního gólu přišel velmi rychle. „To nás uklidnilo,“ potvrdil zkušený 32letý útočník, který byl na konci pohledné akce. Jak ji viděl? „Bylo tam prostrčení od Honzy Matěje, který se u toho málem zranil, Suk (Igor Súkenník, pozn. autora) to měl na jedničku a hned mi poslal míč podél pětky. Gólman po něm šel, ale nedosáhl a mně už stačilo jen nastavit placírku a trefit prázdnou branku.“
Ve Vítkovicích bylo tuto sezónu zvykem, že se po zisku vedení ještě více soustředily na pevnou obranu v bloku, ale tentokrát pokračovaly v čerstvě nastavené aktivnější hře a nadále byly směrem vpřed nebezpečné. Dočkaly se odměny v podobě druhé branky, při které ukázal odchovanec Baníku Ostrava chladnokrevnost a technickou vyspělost. Centr Tomáše Vasiljeva totiž musel zpracovávat hrudí a až potom střílet. Provedl to ale náramně. „Jak jsem si to zpracoval na prsa, tak už jsem jen čekal, až to spadne. Chtěl jsem to dobře trefit, hlavně bránu, protože gólman byl uprostřed. Poslal jsem to dva metry od něj a padlo to tam.“ Dvěma góly Žižkovu Mišinský zdvojnásobil počet svých přesných tref v ročníku.
Tým z moravské části Ostravy po šestém domácím vítězství dosáhl na součet 21 bodů, což je více, než kolik získal za podzimní části v předchozích dvou sezónách dohromady. Co na to Mišinský, který je jedním z pamětníků všech tří podzimů od návratu do druhé nejvyšší soutěže? „Poslouchá se to velice dobře. Ale hlavně máme klid. 21 bodů a 3 kola do konce podzimu. Kdybychom uhráli ještě něco, bylo by to super. Ale i těch 21 bodů je krásný počin, vážíme si toho a jsme za to rádi.“
První příležitost k dalšímu bodovému zisku bude za týden v Brně. To bude v zápase favoritem, ale Vítkovice se momentálně nebojí nikoho. „Do Brna pojedeme s pocitem, že jsme dvě kola neprohráli. Budeme v pohodě a budeme tam chtít bodovat,“ říká odhodlaně Mišinský, který dobře ví, že jarní los není zdaleka tak příznivý a bylo by dobré ještě nějaké body do konce podzimu získat. Jaký celkový zisk by si na začátku zimní přestávky představoval? „Jak se to tak pěkně rozjelo, tak jsem říkal 24. Ale teď jsou ještě do konce 3 kola, což je 9 bodů (smích). Ale nechci nějak přehánět. Když bude 24, buďme rádi. Ale když bude 27, proč ne?“ uzavřel zvesela své povídání šťastný střelec.
