Když bychom se vrátili k poslednímu střetnutí v Ústí nad Labem, kde byste hledal
příčiny porážky?
Na zápase není co hodnotit. Ústí
nad Labem si zasloužilo vyhrát, bylo lepší, v první půli nás jasně
přehrálo. Ve druhé půli se nám těžko utkání dařilo zdramatizovat, neboť tým,
který vede 3:0, je na koni. Chtěli jsme s tím něco udělat, ale Arma hraje
v dobré fazóně, především v domácím prostředí hraje dobře.
V 92.
minutě jste se dostal do brankové příležitosti, která jistě nedopadla podle vašich představ. Co jste měl udělat jinak?
Mohl jsem si míč lépe převzít,
chtěl jsem to řešit ranou, přestřelil jsem. Balón šel jistě trefit lépe,
bohužel mi to sjelo.
Po dvanácti
odehraných kolech jste se octli se ziskem sedmi bodů na dně soutěžní tabulky.
To jistě není bilance, se kterou byste byli spokojení…
V Ústí nad Labem jsme hráli
špatně, Arma nás doslova přejela. Některé předchozí zápasy jsme prohráli i jen
o gól, kdy herně to špatné nebylo, ale neproměňovali jsme hromadu šancí. My se z této
deky musíme zvednout, nic jiného nám nezbývá.
Jaké máte nyní
vyhlídky pro další zápasy?
Věřím tomu, že se v tabulce
zvedneme. V Ústí nad Labem jsme loni byli také v krizové situaci, tři
čtvrtě lidí nás odepisovalo, věřili jen nejvěrnější a nakonec jsme skončili
desátí. Je to fotbal, neznamená, že když se nám nedaří, že nyní nemůžeme
zvítězit čtyřikrát po sobě.
Chtěl jste se
proti svému bývalému celku ukázat?
Vnímal jsem, proti komu hraji.
Strávil jsem na severu Čech rok, soutěž se nám loni podařilo zachránit. Znám
v Ústí nad Labem spoustu lidí, ale takový je fotbalový život. O zvýšenou
motivaci jsem měl postaráno, chtěl jsem vyhrát a ukázat se.
Po zápase jste
se dočkal od trenéra Aleše Křečka přátelského poplácání. Jste spolu
v kontaktu?
Když jsem zde bydlel, trenér byl
můj soused, bydleli jsme vedle sebe. Mám s ním velice dobré vztahy, občas
jsme si napsali, ale ne před zápasem. V kontaktu jsem nejvíce s Danielem
Procházkou a Lukášem Matějkou, se kterými jsem se kamarádil nejvíce, ale
přátelil jsem se se všemi.
Jste největší
kamarád s hráči, kteří se jako jediní ve vzájemném duelu
prosadili?
Kamarádit se budeme i nadále,
nějaké vztahy jsme si za rok vytvořili. S Danielem Procházkou jsem stejně
jako s Lukášem Matějkou často trávil volno a chodili například na
kávu.
Nyní patří vaše
hráčská práva Táborsku. Jaký byl důvod pro změnu působiště?
Nedomluvil jsem se s výkonným
ředitelem Army Ing. Petrem Heidenreichem na nové smlouvě. Dostal jsem několik
nabídek, ale nakonec jsem se rozhodl pro tu z Táborska. Usoudil jsem, že
to mám blízko domů, jelikož bratr hraje nyní v Maďarsku a máma bydlí sama.
Z tohoto hlediska jsem rád, že to mám k ní kousek, protože musí někdo pomáhat.