Milane, vyhráli jste 1:0 brankou z penalty. I to napovídá, že se nejednalo o vůbec lehký zápas, že?
Určitě, bylo to hodně těžké utkání, ale oddřeli jsme to! Sice to v neděli nebyla pro fanoušky žádná fotbalová krása, ale pro nás bylo moc důležité před reprezentační pauzou vyhrát.
Kvůli zranění, kartám a nemocem vám chyběla spousta hráčů, především vaše ofenziva to velice pocítila…
To je pravda, směrem dopředu to bylo znát hodně, když nám v tomhle pohledu chyběli hodně fotbaloví nejen Filip Zorvan s Adamem Vlkanovou. Na druhou stranu, v sestavě byl třeba Jirka Miker a Láďa Martan, kteří jsou taktéž rychlostně skvěle vybaveni. Nejen tihle dva to taky oddřeli a poradili si s tím skvěle, protože jsme nakonec vyhráli.
Rozhodla situace na přelomu hodiny hry. Věděl jste dopředu, kam pokutový kop umístíte?
Ano, věděl jsem, kam to kopnu. Ale teď pro gólmany: příště to zase změním, aby nevěděli, kam skočit. Tak doufám, že jsem je teď rozhodil! (zasměje se).
Právě po tom třineckém faulu na hranici pokutového území byli před samotnou penaltou dlouhé prostoje. Nebyl jste chvíli nervózní? Přeci jenom bylo jasné, že tenhle moment s velkou pravděpodobností toto nervózní utkání může rozhodnout...
To je pravda, dlouho se nehrálo a já si to i uvědomoval. Hlavou mi právě proletělo, že pro hráče jsou tyhle situace ty nejtěžší, paradoxně jsem ale byl klidný. Jak jsem říkal, věděl jsem, kam to kopnu a naštěstí jsem to i úspěšně proměnil.
V zápase padlo jedenáct žlutých karet a jedna červená. Bylo to i z tohohle pohledu složité střetnutí?
Bylo, ale hlavně pro rozhodčího. Myslím, že si s tím poradil velice dobře. Hráči na něho řvali z obou stran, vždy to ale dokázal uklidnit. Faul na penaltu, po které jsme dali jediný gól v zápase, to určitě byl. Pro hráče je každý zápas o těžkých soubojích, tentokrát to bylo více složité i pro sudího, ale jak jsem říkal, podle mě to zvládl korigovat dobře.
Byla výhra po prohraném derby v Chrudimi a navíc dotažení zpět na čelo tabulky pro tým hodně důležitá?
Určitě! I když jsme se po tom zápase s Chrudimí báli nějaké deky, tak musím říci, že hned na prvním tréninku po tom zápase byla nálada v týmu dobrá. Nikdo si už nic nepřipouštěl. Sice nás to stále hodně mrzelo, hlavami jsme ale už byli naladěni na Třinec. Celý týden jsme si říkali, že chceme vyhrát a naštěstí se nám to i povedlo.