Kdo čekal, že Ostravané v pozici domácího týmu nastoupí do úvodního tlaku, šeredně se mýlil. Hráči v modrobílých dresech nedokázali udržet míč na kopačkách a ztráceli ho po dvou až třech kontaktech. Vlašim tak od začátku získala jistou územní převahu a hodně akcí tahala po pravé straně, kde pořádně větral domácí obranu běhavý Janda. Vítkovický blok však fungoval dobře, a když někdo propadl, druhý ho okamžitě zastoupil. Na šance se tak čekalo velmi dlouho.
Zhruba po 20 minutách domácí konečně přestali zbytečně ztrácet míče a vyrovnali hru. Ani to však neznamenalo, že se na hřišti začalo dít něco zajímavého. Obrany vládly prostorům před oběma šestnáctkami a brankáři se zahřívali hlavně běháním pro míče za branku, maximálně občas stáhli nějaký centr.
Až 35. minuta přinesla trochu vzrušení, Vítkovice dostaly možnost přímého kopu z 25 metrů. Mišinský však levou tyč o několik decimetrů minul. Mrzet ho to ale nemuselo. O 4 minuty později vyrazili Ostravané do rychlého kontru po pravé straně, jehož výsledkem byl přetažený centr daleko za zadní tyč, kde se ale parádně opřel z voleje do míče čekající Tomáš Vasiljev a dokonale přesnou křížnou ranou otevřel skóre.
Po příchodu z kabin mohl navýšit domácí vedení Pašek, který si naběhl na centr z levé strany, ale jeho hlavičku do protipohybu zvládl Lé Giang vyrazit. Jinak se hrálo vyrovnaně a v minimech šancí chybělo přesnější zakončení. Střídající Mizerák z přímého kopu branku netrefil, na druhé straně se stejně vedlo ze hry Mišinskému.
V 62. minutě šel se žlutou kartou hrající Hadaščok do souboje na pravém křídle zcela zbytečným šlapákem a to znamenalo předčasný odchod do sprch. Zdálo se, že pro hosty to bude velký problém do zbytku zápasu, ale opak byl pravdou. V deseti začali znovu více běhat a zatlačili domácí obranný blok více, než všichni přítomní čekali. Ale stále z toho nic neměli. Jejich snažení končilo 25 metrů před brankou, případně centry ze stran, se kterými si stopeři poradili.
Vítkovice se snažily hrozit z brejků, kterých měly k dispozici dostatek, ale jejich řešení bylo mizerné. Většina z nich skončila dříve, než začala, maximálně po přechodů přes půlku. Přitom místa měly dost, Vlašim začala hrát pouze na tři obránce a kapitána Štochla vysunula dopředu, ale vlastními nepřesnostmi se připravovaly o míč.
Přesto se zdálo, že nejtěsnější vedení v poklidu ubrání. Až přišly poslední sekundy čtvrté nastavené minuty a jako blesk z čistého nebe gólová šance Štochla, který se po odrazu míče v pokutovém území ocitl z úhlu sám před brankářem. Stačilo ho netrefit, ale přesně to se stalo a vybíhající Šustr zachránil domácím tři body, kterými se Vítkovice na několik hodin posunuly dokonce na 4. místo v tabulce. Vlašim nadále zůstává v poměrně těsném kontaktu se sestupovými příčkami.