Loni jste byl na hostování v Třinci, kde jste ale tolik nehrál. Mrzelo vás to?
Samozřejmě mě to mrzelo, protože jsem si myslel, že do FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY alespoň nakouknu a získám herní praxi. Bohužel jsem tam hrál jen juniorskou soutěž. I když jsem odehrál osmadvacet zápasů, tak druhá liga je druhá liga, ta juniorská je spíše pro mladší.
Když se řešilo vaše další angažmá, bylo tedy důležité dostat větší prostor na hřišti?
Určitě, herní vytížení bylo prioritou, a také se podle toho odvíjelo mé rozhodnutí.
Nabídek tudíž bylo více?
Řešil jsem tři kluby, ale můj manažer Václav Svěrkoš mi řekl, že by bylo nejlepší, kdybych šel do Vítkovic. Už když jsem byl v Třinci, tak tam byli z Baníku Dan Ožvolda s Janem Matějem a oba dostávali velkou příležitost. Pro mě to byl signál, že bych tam mohl také hrát.
Jak jste ve svém novém působišti spokojen?
Líbí se mi tam. Do Vítkovic v létě přišel nový trenér, který přinesl do kabiny dobrou atmosféru a dobře se mi pod ním hraje.
Berete jako výhodu, že jste zůstal v Ostravě, takže jste Baníku více na očích?
Je dobré, že se na mě někdo může chodit dívat, ale nějak to neřeším. Momentálně jsem ve Vítkovicích a jsem rád, že hraji.
Až na utkání se Sokolovem jste byl vždy v základní sestavě. S herním vytížením jste asi spokojen...
To určitě, je to super. Až na zmíněné utkání a pohár, kdy to chtěl trenér obměnit a dát šanci jiným, jsem odehrál takřka všechno.
Čekal jste, že si tak brzy vybojujete místo v sestavě?
Právě že ani ne. Příprava se mi sice povedla, ale nečekal jsem, že bych mohl hrát hned od prvního kola v Pardubicích. Doufám, že jsem tu důvěru alespoň trochu splatil.
V pátek proti Chrudimi jste dal svůj první gól mezi muži, bylo těžké se ve vápně zorientovat a skórovat?
S Pašou a Sukim (David Pašek a Igor Súkenník – pozn. redakce) jsme to vykombinovali na pravé straně, Paša poté odcentroval a na přední tyči na to nedosáhl obránce, a tak mi to Maca (Martin Macej – pozn. redakce) sklepl a pro mě už to nebylo těžké. Snažil jsem se to dobře trefit levačkou po zemi a vyšlo to.
Opět jste rychle prohrávali, zaskočila vás Chrudim svou aktivní hrou?
Celkem ano. Trenér nás nabádal, ať je necháme na jejich polovině hrát, ale jakmile překročí půlku, budeme je aktivně napadat. Nám se to však úplně nepovedlo, protože byli často na míči a nebezpeční. Gól ze standardky ve dvanácté minutě pro nás byl nepříjemný, ale dokázali jsme se vzpamatovat a během deseti minut vyrovnat. Po červené kartě jsme už jen dobývali jejich branku, což pro nás bylo ještě těžší než první půle. Gólu jsme se dočkali až dvě minuty před koncem, kdy to Vláďa (Vladimír Mišinský – pozn. redakce) trefil krásně hlavou.
Když šli hosté do deseti, v nastavení jste byl blízko dalšímu gólu. Co se stalo?
Šel jsem sám na gólmana, avšak přestřelil jsem. Chtěl jsem to placírkou dát kolem něj, ale trochu mi to skočilo a já to pak špatně trefil. Škoda, mohli jsme vést o poločase 2:1, což by pro nás bylo uklidňující. Bohužel se tak nestalo, tudíž jsme museli celý druhý poločas dobývat.
Ve druhé půli se vám dlouho nedařilo skórovat a vlastně ani dostávat do šancí. Čím to?
Prvně, Chrudim zlezla a velmi dobře bránila. Druhou věci je fakt, že my nejsme zvyklí dobývat branku soupeře. Naopak naše hra obvykle vychází ze zabezpečené obrany, týmové hry a brejků. Když to soupeř zavře, například po vyloučení jako v tomto případě, je to mnohem těžší a určitě nejen pro nás.
Přesto se to povedlo, berete výhru jako zaslouženou?
Nevím, jestli bych řekl zaslouženou, ale určitě vydřenou. Avšak samozřejmě jsme rádi. Tou dřinou jsme si to zasloužili, avšak fotbalově to nebylo úplně ono.
Střídal jste v 66. minutě kvůli zranění, je to vážné?
Dostal jsem koňara na kyčel, takže jsem pak nemohl sprintovat. Nechtěl jsem to tahat přes bolest a raději jsem šel dolů. Za pár dní budu v pohodě.
Pauzu, která vás nyní čeká, tedy vítáte?
Ústí bude hrát další kolo poháru, a tak chtělo vzájemný zápas přeložit, takže jim trenér a vedení vyšlo vstříc. Je to pro nás možnost zregenerovat, popracovat na určitých věcech a pořádně se připravit na domácí zápas s Vlašimí.
Je vám třiadvacet, momentálně máte formu, kam byste to chtěl ve fotbale dotáhnout?
Jako nejbližší cíl bych chtěl pravidelně hrát ligu. Udělám pro to maximum, a když to vyjde, budu spokojený. Pokud ne, tak nevadí. Život není jenom fotbal.
