Před rokem a půl jste z Chorvatska přišel do České republiky, co vás k tomu vedlo?
Přišel za mnou Diego Živulič a zeptal se mě, jestli bych nechtěl jít na zkoušku do České republiky. V tu dobu jsem hrál třetí chorvatskou ligu a chtěl jsem se někam posunout, takže jsem souhlasil.
Rozhodoval jste se dlouho, nebo to byl impulzivní krok?
Několik dní jsem o tom přemýšlel, poté jsem se rozhodl, že nabídku přijmu.
Ulovilo vás Táborsko. Co jste o klubu věděl, než jste přijel?
O Táborsku jsem toho moc nevěděl, jen něco málo, co jsem si našel na internetu.
Během několika zápasů jste získal místo v základní sestavě. Čekal jste vůbec, že by to mohlo být tak brzy?
Pro mě bylo důležité tam zůstat alespoň na zkoušku, nečekal jsem, že se dostanu tak brzy do základní jedenáctky. Navíc, když tam v té době bylo tolik zkušených hráčů.
V minulé sezóně jste si připsal tři branky a několik asistencí, přesto se Táborsko jen tak tak zachránilo ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE. Jak jste celý ten rok vnímal vy sám?
Jak říkáte, minulý rok jsme si definitivu zajistili až v předposledním utkání. Samozřejmě nemůžu být spokojen, protože si myslím, že jako tým jsme měli na víc. Z mého pohledu mohlo být alespoň o tři branky a několik asistencí více.
V létě jste přestoupil do Českých Budějovic, překvapil vás jejich zájem?
Trochu ano, nečekal jsem to. Zvlášť, když mi zavolal osobně trenér.
Řešil jste i nějaké další nabídky?
Co vím, tak nabídka Dynama byla jediná.
Láká vás vidina postupu do nejvyšší soutěže?
Stejně jako každý hráč věřím, že jednou budu hrát nejvyšší soutěž. Ať už by to bylo tady nebo někde jinde.
V prvních dvou zápasech se vám podařilo vstřelit branku a přispěl jste k zisku šesti bodů. Lepší začátek jste asi zažít nemohl, že?
Jak říkáte, lepší to být nemohlo ani pro mě, ani pro tým. Jen doufám, že v tom budeme pokračovat.
Za skvělé výkony jste získal cenu hráče měsíce července. Co na to říkáte?
Je fakt, že v červenci to byly jen dva zápasy a zvládli jsme je jako tým. Avšak pochopitelně z toho mám radost.
V čem je největší síla Českých Budějovic?
Hrajeme jako tým, věříme si a panuje u nás dobrá atmosféra.
Dalším soupeřem bude Brno, které ještě loni hrálo první ligu soutěž. Jak se na zápas těšíte?
Velmi se těším. Brno je ligový tým. Bude to pro nás důležité utkání, které nebude jednoduché. Doufám, že ho zvládneme.
Plánujete se v Česku nějak déle usadit, nebo je to jen přestupní stanice?
To teď nedokáži říct, uvidí se časem.
A co čeština, bylo pro vás těžké se ji naučit?
Ale tak jde to. První půlrok jsem česky vůbec nemluvil, potom jsem se to vcelku rychle naučil, ale i tak ještě česky neumím moc dobře.
Jak moc je v Chorvatsku známá česká liga?
Moc známá není. Než jsem přišel, tak jsem ji také nesledoval. Ale samozřejmě podle jména lidé znají Plzeň, Slavii a Spartu.
Chybí vám v Česku něco?
Moře (smích). Určitě mi chybí rodiče a přátelé.
Chorvatům se na mistrovství světa podařil historický úspěch, jak jste šampionát prožíval?
Je to obrovský úspěch pro chorvatský fotbal, prožíval jsem to jako největší fanoušek v Česku.
Může to nějak změnit chorvatský fotbal a jeho budoucnost?
Určitě ano. Máme výborně mladé hráče, kteří už teď hrají ve velkých klubech.
Je vám teprve čtyřiadvacet, co je vaším fotbalovým snem?
Chtěl bych začít hrát první ligu.
Foto: dynamocb.cz