Od úvodního hvizdu bylo jasné, komu na hřišti o něco jde. Vlašim se snažila hrát v poklidu, kombinačně, bez zbytečných zbrklostí, naopak Vítkovice se prezentovaly přímočarým pojetím, snahou o rychlý přechod do útoku a poté nátlakovou hru. Přístup soupeře jim to umožnil, protože hosté sice chvílemi dokazovali svoji herní vyspělost, ale jejich nebezpečnost končila před pokutovým územím a směrem dozadu dělali velké chyby, kterými pouštěli ostravský tým vpřed.
Prakticky jediné slušnější možnosti si Středočeši vytvářeli z brejkových situací, které řešili dlouhými nákopy za obranu na běhavé hráče Hadaščoka a Frýdka, ale domácí stopeři si téměř vždy dokázali poradit. Pouze jednou propadli, za jejich zády se ocitl Janda, ale ten si tak dlouho rovnal skákavý míč na nohu, až náskok ztratil, neodvážil se vystřelit a nadějnou možnost zazdil nepřesnou zpětnou přihrávkou. Vítkovice sice byly aktivní, tlačily, měly několik rohů, ale když nepočítáme střelu Mrázka doprostřed, půl hodiny nedokázaly ohrozit Řeháka v brance hostů. Několik nadějných možností řešily špatnou předfinální přihrávkou.
Až ve 30. minutě se jim podařilo dobře odcentrovat a hned z toho byl gól. Trestný kop Cverny usměrnil hlavou o zem k pravé tyči Filip Twardzik a přinesl tím na ostravské kopačky více klidu. Najednou byli domácí více nebezpeční a vytvářeli si další šance, v prvním poločase prakticky pouze vzduchem. Jakub Kučera se mohl zapsat mezi střelce prakticky ihned po svém příchodu na hřiště, ale obloukem přehodil branku, 2 minuty před přestávkou pak měl opět na hlavě druhý gól Motyčka, byl v ideální pozici nikým nebráněn, položil se do centru, ale mířil pouze do náruče Řeháka.
Do druhého poločasu vstoupila mnohem lépe Vlašim a prakticky ihned uzamkla soupeře před jeho šestnáctku. Ten se snažil čekat na chyby a chodit do brejků, ale 20 minut nedokázal míč po jeho zisku udržet, aby mohl zaútočit. Hosté si začali vytvářet šance. První varování měl na hlavě Hadaščok, ale po rohovém kopu míč pouze lízl. Z dalšího útoku se už mohli radovat, ale Kadlecovu možná gólovou střelu stihl tečovat mimo branku Tkáč. Vyvrcholení přišlo v 66. minutě, kdy Květon jedinkrát trochu chyboval a ránu střídajícího Adama Kučery vyrazil pouze před sebe, ale dorážející Janda, který nebyl v ofsajdu, těsně minul pravou tyč. Gól byl pouze otázkou času.
A také že byl. Jenže na druhé straně a padly hned dva během tří minut. Vítkovicím se konečně podařilo pořádně rozjet a dotáhnout až do zakončení dva brejky, kterými definitivně rozhodly zápas. Nejprve po zisku míče na půlce utekl po pravé straně Pašek, dostal se až k brankové čáře a zdálo se, že tam také celá akce skončí. Jenže měl dost času, aby počkal na dobíhající spoluhráče a ačkoliv nedal Filipu Twardzikovi ideální přihrávku, největší předsezónní posila Vítkovic dokázala prostřelit brankáře a mezi nohama i obránce na brankové čáře a během jednoho zápasu zdvojnásobila svůj sezónní střelecký účet. Po další individuální chybě hostů v kombinaci vyslal ještě z vlastní poloviny Mrázek na zteč netradičního sprintera Martina Motyčku, který dokázal udržet na zádech dobíhajícího obránce a pod vybíhajícím Řehákem definitivně rozhodl zápas. Ve vítkovickém dresu se trefil vůbec poprvé.
Vlašim se z dvojnásobného direktu sbírala hodně dlouho, naopak domácí s vědomím prakticky jistého vítězství znovu ožili a na nějakou dobu převzali vládu nad hřištěm. Střídající Malík mohl navýšit náskok po rohovém kopu, ale jeho střelu zblízka po rohovém kopu na poslední chvíli zastavil jeden z obránců. Až v posledních deseti minutách se hosté opět nadechovali k náporu, ale místo aspoň čestného úspěchu dostali ještě jednu ránu, pod kterou se výrazně podepsal brankář Řehák. Ten totiž neudržel sice poměrně tvrdou, ale na první pohled nepříliš nebezpečnou střelu Mrázka, aby byl následně u míče později než dorážející David Pašek, takže nejen že inkasoval čtvrtý gól, ale dostal také trochu nakopáno. Za rozhodnutého stavu jsme se dočkali i málo vídané věci, rozhodčí ve druhém poločase nenastavil ani sekundu.
Když nepočítáme 20 minut druhého poločasu, Vítkovice předvedly velmi dobrý výkon a zaslouženě vyhrály již třetí domácí zápas v řadě. Právě souboje na vlastním hřišti mohou být klíčem k záchraně. Čekají je ještě tři, přičemž hned první je s Olympií, kterou mohou v případě dalšího vítězství pořádně namočit do sestupové bažiny. Naopak Vlašim musí hodně přemýšlet, jak zlepšit svoji hru, aby potřetí za sebou končila sezónu v horní polovině tabulky, na kterou aktuálně ztrácí bod.