Grajciara hodně mrzelo, jaký výkon Příbram v Ostravě předvedla. „Myslím si, že jsme neukázali, co je v našich silách. Neukázali jsme kvalitu. Představovali jsme si, že se ten zápas bude vyvíjet jinak. Že ho budeme kontrolovat a bude v naší režii. Domácí dali rychlý gól a prakticky jen čekali na to, co zkazíme, na rychlé brejky.“ Nejhorší na tom všem pro něj ale byla skutečnost, že sami prakticky nebyli soupeři nebezpeční. „Myslím si, že jsme ani neměli nějaké vyložené šance. Jedna střela, kterou brankář chytil, jedna taková pološance, kdy jsem ze šestnáctky netrefil míč. Nevím, jestli jsme krom toho měli nějakou další šanci.“ Vyjádřil také obavu, aby tento výsledek neměl nějaké pozdější následky. „Myslím si, že v konečném účtování nás tato ztráta může hodně mrzet. Ale liga je dlouhá a musíme doufat, že i ostatní budou ztrácet body s papírově slabšími soupeři.“
Peter Grajciar
Tým: 1.FK Příbram
Narozen: 17.09.1983
Pozice: Záložník
Výška: 182 cm
Váha: 80 kg
Předchozí působiště: Nitra (Slovensko), Slavia Praha, Konyaspor (Turecko), Sparta Praha, Tbilisi (Gruzie), Vlašim, Vratislav (Polsko)
Příbramští jeli na zápas do Ostravy poněkud netradičně Pendolinem a zdálo se, že v týmu je dobrá nálada. I do zápasu vlétli jako velká voda, začali aktivně napadat soupeřovu rozehrávku. Jenže nezachytili dva brejky, inkasovali gól a rázem bylo vše jinak. 34letý středopolař přemýšlel, co se mohlo stát. „Ve vlaku to vypadalo optimisticky, to ano. I do zápasu jsme nastoupili tak, že chceme vyhrát. Možná nás ten gól trochu nalomil. Asi jsme si mysleli, že to uhrajeme zezadu s nulou. Ani nevím, jestli tam byla nějaká chyba, moc si tu situaci nepamatuju. Vím, že šel míč mezi obránce a krajní hráč šel sám na bránu. Určitě to bude v neděli na videu. Nastoupili jsme presinkem, chtěli jsme domácí dostat pod tlak, možná jsme tam vypustili nějaký souboj, ze kterého jsme pak dostali ten gól.“
Gól, který všechno změnil, včetně herního projevu týmu, který po 10 letech sestoupil z nejvyšší soutěže. Grajciar pojmenoval hlavní příčiny matného výkonu. „Z mého pohledu nám chyběla šťáva a takový ten drajv, který nás zdobil v televizních utkáních.“ Proč ale? Ačkoliv Příbram přijela s několika dorostenci, kvalitativně soupeře stále o něco převyšovala. „Nevím, v čem to bylo. Domácí to zamkli a čekali na naši chybu. Vycházeli ze zabezpečené obrany a to je pro každého soupeře těžké, dostat se mezi 7 stojících hráčů. Vždy je jednodušší kazit než tvořit, to říkám celou kariéru. Možná nám chybělo trochu štěstí, když jsme mohli Matouškem vyrovnat na 1:1. Možná by se potom výsledek otočil v náš prospěch. Ale tentokrát nám nebylo souzeno.“
Ke konci zápasu se snaha Středočechů o vyrovnání měnila spíše v křeč, nedokázali se již ani pořádně přiblížit k brance soupeře. Nabízí se úvaha, zda hrály roli myšlenky, že se můžou stát prvním týmem, který v sezóně s Vítkovicemi prohraje. Zkušený harcovník, který během kariéry prošel Spartou i Slavií a také několika štacemi mimo bývalé Československo, to nevyloučil. „Myslím si, že to mohlo mít vliv. Z naší strany to bylo takové chytání zajíce za ocas, jak říkáme u nás na Slovensku. Chyběla nám dravost ve vápně. To byla hlavní chyba. Po tom gólu to možná v hlavách bylo, že můžeme být ti první, co s tímto soupeřem prohrají.“ Co ale rozhodně zamítl bylo, že by se projevil faktor pátku třináctého. „Myslím si, že ne. Popravdě jsem to ani nepostřehl. Nevěřím na takové pověry, pro mě to byl den jako každý jiný.“
Každopádně mají v Příbrami zase co napravovat, neboť touto nečekanou porážkou opět ztratili pracně nabytý kontakt s čelem tabulky. Nejbližší příležitost začít na tom pracovat budou mít v sobotu na domácím hřišti proti dalšímu týmu ze spodku tabulky, Ústí nad Labem. Zcela určitě i se svým kapitánem v sestavě.
