Třináct let jste hrál v dresu Českých Budějovic. To jste nikdy nechtěl odejít?
Jeden rok se tady spadlo do druhé ligy a já uvítal možnost jít hrát první ligu do Brna, kde jsem strávil jeden rok. Jinak máte pravdu, celou kariéru jsem odehrál tady. O odchodu jsem nepřemýšlel, byl jsem spokojený, poněvadž jsme většinu času hráli první ligu. Ke klubu mám i určitý vztah a navíc pocházím z Jižních Čech.
Jen pár zápasů vám chybělo k prvenství v počtu startů za Dynamo. Nemrzí vás, že jste na tuto metu nedosáhl?
Já se na tohle moc nekoukal. Prodělal jsem několik operací kolene, takže nebýt toho, určitě by startů bylo víc. Vím, že mi chybělo jen několik utkání, nějak to však neřeším. Jsem rád za to, co všechno jsem tady odehrál.
Po vašem konci v roce 2012 jste se vrhl na trenéřinu. Bylo to něco, co jste chtěl dělat už od začátku? Nelákalo vás zkusit něco mimo fotbal?
Nabídku trénovat jsem dostal od vedení ještě jako hráč. Pan Tobiáš mi nabídl pozici šéfa SpSM (Sportovní střediska mládeže - pozn. red.), což se mi zamlouvalo, protože už v té době jsem měl problémy s kolenem. Ta práce mě začala bavit, postupně jsem si udělal všechny licence, co existují, a posunul jsem se od přípravek, přes žáky a dorost až k A týmu. Nesmírně mě to baví a jsem rád, že jsem takto mohl zůstat u fotbalu.
David Horejš
Tým: SK Dynamo České Budějovice
Narozen: 19.05.1977
Pozice: Hlavní trenér
Hráčská kariéra: Prachatice, Třeboň, Brno, České Budějovice
Trenérská kariéra: České Budějovice
Přemýšlel jste, co byste dělal mimo fotbal?
To jsem nepřemýšlel. Spíše jsem věřil tomu, že u fotbalu nějakým způsobem zůstanu. Od devatenácti let jsem v Českých Budějovicích, doufal jsem tedy, že i klub se mnou počítá do další role. Sám jsem rád, že jsem se našel v trénování a dostal možnost posunout se výš.
V klubu jste celou kariéru, mohlo by vám to pomoci i k jistější pozici na místě trenéra?
Nevím, zda pevnější, ale prožil jsem tu spoustu let, a i když se tu řada lidí obměnila, všechny je znám. Řadu kluků, co jsou nyní v áčku, jsem trénoval v mládežnických kategoriích, takže minimálně toto určitě výhoda je. Znám dobře i okolí. Podle mě by to tady však zvládl i jiný trenér a byl by v podobné pozici. V důsledku dlouhodobá společná minulost může být výhoda, ale i nemusí.
Bavila vás práce s mládeží? V čem je to jiné oproti mužům?
Není tam takový tlak. Chytlo mě to od prvního okamžiku. Začínal jsem s malými dětmi, kde mě hodně bavil jejich postupný pokrok. U mládeže je to běh na dlouhou trať, v dospělém fotbale se okamžitě řeší výsledky. Později v dorostu se to už blíží mužskému fotbalu, už se zvyšuje postupně náročnost i tlak na výsledky. Pak v mužích už se neodpouští vůbec nic. Já jsem i rád, že jsem si prošel všemi kategoriemi, poněvadž každá z nich měla svá specifika.
Za tři roky jste se stal asistentem A týmu, o další dva roky později hlavním trenérem. Čekal jste tak rychlý posun?
Abych se přiznal, tak určitě nečekal. Dva roky jsem vedl ligový dorost, což mě dost bavilo, a měli jsme tam i velice šikovné fotbalisty. Někteří už jsou i v A týmu. Po odvolání pana Urbana přišel na pozici trenéra pan Cipro a já dostal možnost mu dělat asistenta. Byl to pro mě krok dopředu a já jsem rád, že jsem mohl po boku pana Cipra působit. Jsem rád, že jsem pak od klubu dostal i nabídku posunout se na pozici hlavního trenéra. Tehdy věřili mi, věří mi nadále a já doufám, že je nezklamu.
Patříte ke generaci mladých trenérů, v čem je váš styl jiný například oproti panu Ciprovi, kterému jste dělal asistenta?
Během té doby jsem si dodělal školy na profi mládež i profi licenci. Každý trenér má svou vizi. Osobě to mám nastavené na důvěře a vztazích v kabině tak, aby to fungovalo a předváděli jsme dobrý fotbal. Jsem na hráče náročný a vyžaduji, aby poctivě pracovali. Věřím, že se nám pak takový přístup může vrátit. Určitě bych nechtěl nějakým způsobem hodnotit jiné trenéry. Zajisté jsem si od pana Cipra něco vzal, ale chci si jít svou cestou, a ne někoho kopírovat.
Můžete ještě rozvinout tu vaši vizi?
Přestavovali jsme tady mužstvo a chceme, aby hráči byli k sobě nároční, dobře pracovali v tréninku a aby lidé viděli, že na tom hřišti nechají všechno. Samozřejmě se snažíme dělat fotbal pro diváky. Chceme dávat góly a tvrdě na sobě pracovat, aby to ocenili i diváci.
Dnes jsou populární různé datové analýzy, pracujete i s tímto?
Používáme několik nejrůznějších aplikací. Já jsem nedávno prošel i studiem a licenčním řízením, takže jsme s tím vším byl seznámen. Je to velká výhoda. Určitě s tím v nějakém měřítku pracujeme i my, samozřejmě však nemáme možnosti jako jiné velkokluby. Je to i dost finančně náročné, ale dostupné možnosti využíváme tak, abych se já jako trenér i hráči rozvíjeli, a aby získali co nejlepší informace o sobě i soupeřích.
První místo, 14 bodů z 18 možných. Asi musíte být spokojen...
Samozřejmě spokojeni jsme. Nečekal nás jednoduchý los, věděli jsme, že začátek bude hrozně důležitý. Hráli jsme doma, pak jeli dvakrát ven a následně nás čekal doma zápas s Hradcem s jakožto jedním z favoritů na postup. Vyšlo nám to velice dobře. I když jsme s Žižkovem doma vyhrát nedokázali, tak se hrál z obou stran velice dobrý fotbal. Zvládli jsme dva těžké zápasy venku, ve Vlašimi a Varnsdorfu, což jsou těžcí soupeři, hlavně tedy Vlašim. Duel s Hradcem jsme zvládli výborně, vyhráli 4:1 a dodal nám i sebevědomí. Jsem rád za ten začátek. Střílíme góly, získali jsme body a i hra, kterou jsme se prezentovali, byla velice dobrá.
Dobrý vstup do sezóny vám vynesl cenu pro trenéra měsíce srpna ve Fortuna národní lize. Gratulujeme, co na ni říkáte?
Děkuji. Toho ocenění si vážím, ale musím podotknout, že zásluhu na tom má celý realizační tým a zejména také hráči. Je to jen začátek a čeká nás ještě spousta práce. Pro mě je důležité, že máme výsledky a prezentujeme se dobrou hrou.
Přeci jen však stejnou bilanci jste měli už loni a nakonec to nedopadlo...
Tohle vůbec neřešíme. Mužstvo je úplně jiné a prezentujeme se i jinou hrou než loni. Uvědomujeme si, že je to jen začátek a na každý mančaft může přijít krize. Vážíme si toho, kde jsme, ale stojíme nohama pevně na zemi, protože pokora je důležitá. Věřím, že mančaft má svou sílu a my máme nějakou tvář.
S jakým cílem jste vlastně šli do této sezóny?
Cíl byl jasný. Prezentovat se dobrým fotbalem pro lidi a hrát v popředí. Nedáváme si cíle jako Opava či Hradec v podobě postupu do první ligy. Uvidíme, na co to bude stačit. Je odehraných šest kol a doufáme, že forma bude pokračovat. Uděláme pro to všechno. V létě jsme přebudovali mužstvo, abychom hráli primárně s vlastními hráči, což se nám podařilo. Máme tu jen dva hráče na hostování, zbytek je náš. Výrazně jsme také omladili, dneska se průměrný věk pohybuje okolo 24 let. Je to nejmladší kádr za poslední dobu, který jsme dobře doplnili a pevně věříme v to, že má svou kvalitu.
Sice říkáte, že postup není úkolem, ale České Budějovice jsou určitě ambiciózním mužstvem, které by postup asi chtělo...
Určitě, ale teď se o tom nechci bavit, přeci jen je odehraných šest kol. Je před námi spousta zápasů s mančafty, které pomýšlí na nejvyšší příčky, ať už mluvíme o Opavě, Hradci, Příbrami či dalších. Bude to náročná sezóna. Budějovice do ligy patřily a patří, je zde k tomu i zázemí, ale my jdeme postupnou cestou a do ligy budeme chtít jít, až na ni budeme připraveni. Určitě se toho nezříkáme, teď ale nemá vůbec cenu se o tom bavit. Za pár kol zase může být všechno jinak.
O body vás obrala překvapivě také Olympia. Co říkáte na výkony nováčka?
Nemají vůbec špatný tým a osobně mě překvapilo, jakou hrou se prezentovali. Hráli velice náročně a bod byl zasloužený. Začátek se jim povedl, poskládali dobrý tým a body tomu budiž důkazem. Dokázali naplno bodovat také ve Vlašimi, kde se těžko vyhrává. Respektujeme jejich sílu a jsme rádi i za ten bod, který jsme s nimi uhráli.
Chystáte se vůbec někdy dobrovolně opustit České Budějovice?
(smích) Já jsem rád, že tady teď můžu být. Jsem tady proto, abych odváděl co nejlepší práci a pomohl zdejšímu fotbalu. Uvidíme, zdali přijde nějaká nabídka. Každý chce trénovat co nejvýše, ale já jsem skutečně rád, že jsem teď v Českých Budějovicích a nechtěl bych to nějak dále řešit.
