Stal jste se trenérem sezóny, a teď vám můžeme gratulovat i k zisku ceny pro trenéra měsíce května. Není těch ocenění už trošku moc?
Popravdě musím přiznat, že jsem o tom ani nevěděl. Nejsem na nějaké ocenění zvyklý a ani si na ně nepotrpím, tak je to pro mě až trošičku nepříjemné. Na druhou stranu si toho ale velice vážím a musím zopakovat to samé, co při prvním ocenění. Bez hráčů a spolupracovníků bychom žádnou individuální cenu jako Opava nedostali.
Máte za sebou dobrý rok, asi jen škoda toho nedosaženého postupu...
Už před sezónou jsme věděli, že jsme silní, ale zároveň jsme si uvědomovali, že v soutěži jsou dva favoriti, kteří budou mít jednoznačně ambice postoupit. Bereme to sportovně, ani nás to nějak netrápí, prostě byly v soutěži dva lepší týmy a my jim můžeme gratulovat. Pro nás je to jednoznačně povzbuzení do další sezóny, která bude ještě náročnější, a proto na ni musíme být ještě lépe připraveni.
V čem byli Olomouc a Baník napřed?
To je zajímavá otázka. Jednoznačně v šíři kádru a rovněž měli více zkušeností s těžšími zápasy. My jsme zaváhali v těch klíčových utkáních, jako třeba doma s Baníkem, kdy jsme i přes herní převahu nezískali ani bod. To ve finále rozhodlo. Pro fanoušky i pro nás to ale byl fantastický závěr sezóny, do posledního kola se o něco hrálo.
Čím to, že forma Opavy v závěru jara byla tak neuvěřitelná?
Od začátku přípravy na nás trošku byla vidět nervozita z toho, že bychom mohli opravdu hrát o postup. Pak nám pomohlo pohárové utkání s Brnem, kdy to z kluků spadlo a od té doby jsme už všechno vyhráli. Kromě teda nešťastného finálového duelu se Zlínem. Mužstvo bylo hladové, chtělo uspět a nechtělo to soupeřům nechat zadarmo. To, že nám ve finále chyběl malinký krůček, to se prostě stane. Ta jízda v závěru jara ale byla pro mě osobně hodně zajímavá.
Určitě vám v létě přistála na stole nějaká lákavá nabídka...
Byl jsem osloven zcela vážně dvěma ligovými kluby, s jedním jsem se v jednáních dostal i dost daleko, musel jsem se však rozhodnout. A v důsledku to bylo docela jednoduché, protože odchodem bych popřel to, co jsem klukům říkal celý rok - že máme rozdělanou práci a tu chceme dodělat. Myslím, že jsem se v tuto chvíli rozhodl pro svou kariéru nejlépe, jak jsem mohl.
Roman Skuhravý
Tým: Slezský FC Opava
Narozen: 06.01.1975
Pozice: Hlavní trenér
Trenérská kariéra: Jablonec, Varnsdorf
Na sestupovou příčku nakonec propadl Frýdek-Místek. Překvapilo vás to?
Mě to nepřekvapilo, protože jsem je viděl už na začátku jara ve třech nebo čtyřech zápasech, a nepůsobili na mě úplně dobře. Na druhou stranu mě to zaskočilo, neboť jsme s nimi hráli oba duely na podzim a doma nám vzali dva body. V obou zápasech proti nám hráli hodně zajímavě. Něco se tam v zimní přestávce muselo stát.
Zmínil jste, že příští ročník bude náročnější. Proč?
V mých očích je vždy druhá sezóna těžší, protože ať už realizační tým, hráči nebo fanoušci, všichni budou očekávat, že to bude minimálně tak úspěšná sezóna jako ta právě skončená. Jednoznačně to s sebou nese roli favorita, ve které jsme letos nebyli. Bude to pro nás nové, a je to pro nás možnost učení se. Určitě to pro nás tedy v naší roli a pozici bude těžší.
Na co se tedy zaměříte v letní přípravě? Co potřebujete zlepšit?
Určitě chceme být lepší než letos. A to je cíl pro mě, hráče, vedení i fanoušky. Chceme mít i lepší herní projev, větší konkurenci v týmu, možná i hladovost. Suma sumárum chceme prostě udělat krok dopředu, a uděláme vše pro to, aby se nám to povedlo. Bez toho, abych přemýšlel, jak to dopadne. Plánujeme se věnovat všem fázím hry, kondici, taktice, prostě všemu, bez čeho se nedá hrát. Nedá se vypíchnut jen jedno z toho. Jednoznačně to ale bude zabudování Pavla Zavadila, ne že by to tedy nezvládl, ale s ním přichází jiná typologie do naší hry. Chceme jeho schopností využít. To bude jádro té taktické stránky.
Příchod Pavla Zavadila jsme probírali minule, kdo další se v opavském dresu objeví?
Přišli jsme o dva hráče základní sestavy, a to o Zdeňka Pospěcha a Kubu Janetzkého. Věděli jsme, že tyto posty potřebujeme nahradit. Pracovali jsme na rychlých krajích, protože na těchto postech chceme mít větší konkurenci. Kayambu z Pardubic a Stříže z Třince jsme měli předem vytipované, a už by měli být naši. Na zkoušku a takový restart své kariéry, protože věříme jejich potenciálu, tady budou příbramský Mareš a jablonecký Končal. Zkoušet budeme i Radima Baranka, jehož jsme si vyhlédli v Petřkovicích. Je to odchovanec Opavy, který však za "A" tým nikdy nehrál. Viděl jsem jej třikrát a musím přiznat, že mě upoutal takovým způsobem, že chci vidět, jak se bude chovat v našem fotbale. Věřím tomu, že se může prosadit. Brankářský post posílí Vojta Šrom.
Cítíte tlak od vedení a fanoušků na kýžený postup?
My cíl neměníme. Před rokem jsme si řekli, že do tří let chceme postoupit. Budou tam letos Hradec, Příbram, ambiciózní České Budějovice, takže to bude opět těžké. My se toho vůbec nezříkáme, jednoznačně víme, co chceme my, co od nás chtějí fanoušci a jednoduše do té první ligy chceme. Snažíme se pro to udělat maximum už letos, ale bez toho, abychom hráli naši hru, to nechceme. Nesmí to být účelově, naopak potřebujeme být na ligu připravení, a to lze jedině správným herním projevem.
Mluví se o vstupu bohatého čínského partnera do klubu. Jak ta jednání vnímáte?
Vůbec. Pro mě jsou to informace, které já mám zprostředkovány z médií. Já jsem trenér. Jednak do těchto věcí nemám právo zasahovat, a ani mě popravdě tolik nezajímají, protože já sám je nemohu ovlivnit. Jediné, co mohu ovlivnit, tak se samozřejmě bavíme o strategii, jak hráče udržet a získat, zlepšit tréninkový proces a tak dále, to jsou věci, ve kterých bez peněz nemáte šanci. V tomto ohledu mě to zajímá. Určitě jsem ale zatím neměl pocit, že bychom nějak strádali. Klub funguje od A do Z naprosto profesionálně bez jakýkoliv nepravostí typu opožděných výplat. Víme, co si můžeme jako klub dovolit a nic víc hráčům neslibujeme, pak si musí sami rozhodnout, zda chtějí či nechtějí. Neřeším, zda budeme mít movitějšího majitele nebo budeme pořád ve skromnějších podmínkách.
V médiích se mihla částka 100 miliónů ihned na posílení kádru, to by byla asi hezká představa...
Každý trenér, který má představu o tom, jakým způsobem chce hrát, má možnost si do té představy hledat hráče. Kvalita je samozřejmě obvykle spojena s vyšší částkou, ale my jsme se přesvědčili, že někdy je víc srdce a hladovost. I kdybychom měli takové podmínky, tak určitě nepůjdeme cestou přeplácení hráčů. Snažíme se hráče ohodnotit motivačně. To je jediná možná cesta v českém fotbale. Když dostanou hráči vysoké základní platy, tak někteří, samozřejmě ne všichni, přestávají pracovat a nemají motivaci se posunout dál. Podle mě je to jeden z mnoha důvodu, proč nejsme tak konkurenceschopní. Nechci, aby to vyznělo jako zásadní problém, ale něco na tom je.
Příbram, Hradec, České Budějovice a dalších dvanáct soupeřů. Kdo bude největším konkurentem v postupových bojích?
Jednoznačně oba dva sestupivší týmy. Hradec Králové je pro mě favorit číslo jedna, má zkušenosti s druhou ligou, což je hodně důležité. Uvidíme, co Příbram, ale určitě bych ji nepodceňoval, protože jak znám pana Starku, určitě se budou chtít vrátit do první ligy. Věřím, že znova bude silná Vlašim, podle toho, jak znám Pavla Horvátha, tak si v Sokolově dokáže poskládat silné mužstvo, které jistě nebude chtít opakovat tuto sezónu. Určitě i České Budějovice, které předurčuje stadion. Jak jsme se však přesvědčili letos, ve Fortuna národní lize není lehkých soupeřů. Například Pardubice u nás odehrály výborný zápas. Nechci, aby to znělo jako fráze, ale druhá liga šla obrovsky nahoru, vidím pět šest spolufavoritů, ale podle mě ani nováček Olympia Hradec Králové nebude bez ambicí. Čeká nás zajímavý ročník.
Je to již nějaká doba, co jste aktivně hrával. Jak se fotbal během těch let změnil?
Já se až někdy usmívám, když vidím starší záběry, jakým způsobem jsme to tehdy hráli. Fotbal šel ať už jde o zázemí, taktiku, kondici, tak neuvěřitelně nahoru. Zároveň ale klade větší nároky na všechny zúčastněné. Podle mě je to neporovnatelné. V každé době musíte něco umět, abyste se byl schopen prosadit, ale ten posun je abnormální. Ani nedokáži posoudit, jestli by hráči z mé doby nyní uspěli a obráceně.
Světovému fotbalu vévodí statistiky a datoví specialisté. Jak to vnímáte?
Měli jsme možnost půl sezóny pracovat s Instatem a je to jedna z věcí, bez kterých dnes fotbal dělat nejde. Bez statistiky a analýzy nemáte šanci posouvat jakéhokoliv hráče dopředu. Na druhou stranu je má zkušenost taková, že zabývat se striktně pouze tímto, je cesta do pekel. Je třeba najít ty správné informace ze všech statických dat a dobře je využít například v rychlosti, pozicích, kdy ztrácíte míč a soupeř zakládá protiútok a podobně. Je třeba najít ty správné parametry pro vaši hru, a pak je to nezbytnou součástí tréninkového procesu.
Co říkáte na možnost zavedení videorozhodčích?
Vše, co pomůže k oživení a nebude zdržovat hru, bude dobré. Vnímám však i ty opačné názory, že právě díky nepřesným situacím je fotbal fotbalem. Já nemám ve zvyku kohokoliv podezřívat, protože u nás v republice jsme na to podle mě experti. Všude vidíme korupci. Osobně uznávám lidskou chybu a třeba právě toto je na fotbale zajímavé. Ať jej zapojíme nebo se bez něj obejdeme, tak pořád bude mít fotbal své kouzlo.
V závěru sezóny však docházelo k častým simulacím a nevyhnula se tomu ani Liga mistrů. Co s tím?
Možná bude spousta lidí říkat, že jsem hloupý, že to tak není, ale já jsem přesvědčený, že to k fotbalu patří. Vždycky hráči simulovali a vždycky simulovat budou. Teď je jen otázka, jakým způsobem na to budeme připraveni a jakým způsobem to pomaličku budeme odstraňovat. Podle mě to ale ke hře patří, je to taková chytrost hráče. A někteří hráči jsou agresivní, jiní zase chytří, prostě to tak je. Určitě to není férové a určitě to nikdo nechce, ale k fotbalu to prostě patří. Nejsme basketbal či hokej, určitě chceme hrát férově, ale na fotbale je nádherné právě to, že lze využívat spoustu způsobů. Nestačí jen agresivita, ale je potřeba i rychlosti. Souboj pak vyhrajete jakýmkoliv způsobem, uměním, rychlostí, nasazením, bojovností nebo vyčůraností. To mi říkali od malička. Proto i hráči jsou typologicky každý jiný. Nemůžete mít v týmu patnáct Horváthů, protože by nikdo neběhal.
Českým fotbalem hýbou některé kauzy. Jak vy osobně pociťujete jejich dopad?
Jakákoliv kauza proti fotbalu mi vadí. Hlavně tyto kauzy omýváme zbytečně moc, protože jsem přesvědčený, že se to samé děje i v hokeji, a možná ještě něco horšího. Byl bych rád, aby měl fotbal lepší zvuk. Jsem přesvědčený, že se to snažíme dělat dobře, ale bohužel se radši vytahují kauzy, než abychom v uvozovkách oslavovali to, co se nám daří. To mi vadí daleko víc.
Reprezentace hrála v Norsku, remizovala 1:1. Myslíte, že je ještě šance na postup?
Viděl jsem oba zápasy a po výkonu z Belgie jsem byl vážně nadšený. Dokážu však pochopit i utkání v Norsku, to se prostě ve fotbale vstává. Jsem rád, že se tvoří nové mužstvo, protože máme hodně mladých nadějných hráčů. Ta cesta bude ale ještě dlouhá a bohužel nám už podle mě postup na MS utekl.