30.05.2017 | Libor Štěpán | Rozhovory

Sus rozhodl o postupu Baníku dvěma góly do sítě Znojma a tvrdí, že první liga bude pro tým jednodušší

Foto: Petr Kotala (fcb.cz)
Ostrava – Dvěma góly v prvním poločase posledního zápasu sezóny rozhodl o postupu svého týmu zpět mezi elitu. I bez započítání těchto situací patřil záložník Baníku Ostrava Martin Sus k nejlepším hráčům na hřišti. Nebyla na něm znát nervozita, byl neustále nebezpečný. V posledním utkání sezóny proti Znojmu se stal hlavním hrdinou vyprodaného stadionu, který měl tentokrát sníženou kapacitu.

Když dorazil rozesmátý dvougólový střelec mezi novináře, nemohla být první otázka jiná, než na aktuální pocity. „Pocity jsou fantastické. Ani ne z těch gólů, ale hlavně z atmosféry, co tu panuje. Lidi nás od první minuty hnali. My jsme fanouškům hrozně vděční. Ačkoliv nám některá utkání v sezóně zrovna nevyšla, tak dnes jsme ukázali, že jsme postoupili zaslouženě, a oni nám k tomu výrazně pomohli.“

Martin Sus

Tým: FC Baník Ostrava
Narozen: 15.03.1990
Pozice: Obránce
Výška: 178 cm
Váha: 68 kg
Předchozí působiště: Sparta Praha, Vlašim, Příbram, Liberec

Poté se stočila řeč na jeho dnešní výkon. Jak důležité pro něj osobně ty dvě přesné trefy byly? „Já těch gólů moc nedal, ale tyto dva řadím asi nejvýše. Podívejte se, kolik je tu lidí. Ty góly jsou pro ně.“ Sedmadvacetiletý zkušený hráč však nezačal zápas úplně nejlépe, ještě za stavu 0:0 minul prázdnou branku ze dvou kroků. Co se tam přesně stalo? „To kdybych věděl, tak vám to řeknu. Už jsem to viděl v bráně, asi jsem to podcenil. Zaplaťpánbůh, že jsem to napravil v dalších dvou šancích.“

Ukázal tak velkou psychickou odolnost. Kdekoho by ta zahozená tutovka odrovnala, ale Sus, který stihl ještě v mládežnických kategoriích projít jak Slavií, tak Spartou, a nejvyšší soutěž si dosud zahrál pouze v Příbrami a Liberci, se rozhodit nenechal. Právě psychická stránka věci byla na celém zápase nejdůležitější. „V hlavě to bylo strašně těžké. Celá Ostrava byla napjatá a nečekala od nás nic jiného než postup. Věděli jsme to, snažili jsme si to nepřipouštět. Ale i my starší jsme si před zápasem říkali, že nervozita v nás je, ale na hřišti to z nás spadlo a myslím, že to bylo vidět.“ Vzhledem k vývoji zápasu ani nebylo třeba sledovat, jak si v souběžně hraném utkání vede konkurent z Opavy. Minimálně hráče se čtyřkou na zádech to nijak nezajímalo. „Co se týče mně osobně, nějakou Opavu jsem vůbec neřešil. Jestli vyhraje, prohraje, to mi bylo úplně jedno. Věděl jsem, že my dneska vyhrajeme a to jsme potvrdili.“

Soupeř ze Znojma, kterému v podstatě vůbec o nic nešlo, však zpočátku vypadal, že by mohl chtít kousat, jen se nemohl dostat do šance. Sus ale razantně odmítl, že by rozhodovalo, kdo se prosadí jako první. „Neřekl bych, že to bylo o prvním gólu. Znojmo mělo v první půli jednu šanci, kterou Váša (Petr Vašek – pozn. redakce) fantasticky chytil, a nevybavuji si žádnou další. Jen nějaké náznaky. Od první minuty jsem věděl, že to máme pod kontrolou.“ Ta šance by v případě úspěchu vrátila na ukazatel skóre nerozhodný stav, střelec zápasu však byl přesvědčen, že by to na konečný výsledek nemělo velký vliv. A to i díky pověstnému dvanáctému hráči, který zvláště v Ostravě opravdu něco znamená. „Ta šance by byla na 1:1, možná by nás to trochu dostalo dolů, ale myslím si, že ti lidi by nás k dalšímu gólu dohnali. Když to pak bylo 2:0, už jsem věděl, že to nepustíme.“

Právě poločasové vedení 2:0 bývá často označováno za nejvíce ošidné. Stačí rychlý inkasovaný gól po změně stran a strach může tým dokonale pohltit. Jakými pokyny trenér Petržela usměrňoval své svěřence, aby zvládli i druhých 45 minut? Podle rychlonohého univerzála to nebylo nic složitého. Jen základní věci. „Ať nejančíme a hrajeme stále svůj fotbal. Snažit se udržet míč. To se nám ale v první půli zas tak moc nedařilo.“

Ačkoliv to v polovině jara vypadalo na jasnou záležitost, tahaly se nakonec dva slezské kluby o postup do poslední možné chvíle. Podle Suse to však nevypovídá o síle tohoto mančaftu. „Sice se to mnoha lidem nelíbí, když pan Petržela říká, že máme nejkvalitnější tým, ale já si to myslím taky. Opava ani Olomouc nás ani jednou neporazily. Bodové ztráty jsme si způsobili sami úplně zbytečně. Když se porovná Opava, Olomouc a Baník, tak jsme nejlepší tým.“ Navíc se jedna z opor Baníku domnívá, že současný kádr by neměl mít mezi elitou problémy se záchranou. „Myslím si, že pro tým, který máme, je druhá liga složitější než první. Druhá liga je o bojovnosti a běhání. Podle mě si v první lize zahrajeme víc.“

Martin Sus přišel do Baníku až před touto sezónou a poprvé v kariéře opustil území Čech. Ptát se, zda sezóna splnila jeho očekávání, bylo prakticky zbytečné. „Stoprocentně. Přišel jsem sem s jasným cílem postoupit. A před takovou kulisou – kvůli tomu se hraje fotbal. Jsem moc šťastný, že se to podařilo.“ Závěrečná otázka se nemohla týkat ničeho jiného, než začínajících oslav. O nich toho sice hrdina posledního zápasu mnoho nevěděl, ale v jednom měl jasno. „Budou dlouhé (smích). Ještě nevím, co přesně bude, nechtěli jsme se o tom před zápasem bavit, abychom to nezakřikli. Ale určitě to je nějak vymyšlené a budeme mít co dělat.“ To je rozhodně pravda, naposledy měl Baník Ostrava co slavit před 13 lety, kdy získal poslední titul mistra země. O to větší a náročnější to nyní bude.

18' Sus
39' Sus
73' Pekár
bez branek
36' Granečný
43' De Azevedo
80' Hlinka
81' Nerad
26' Njire
Sestavy
Vašek – Breda, Zápotočný, Hučko, Granečný – Hlinka, Hrubý (77. Nerad) – Sus, Mičola (56. Pekár), Helešic (67. Stáňa) – de Azevedo
Na lavičce: Šustr, Celba, Mondek, Urgela
Trenér: Vlastimil Petržela
Koukal – Helísek, Mezlík, Svozil, Cihlář – Njire (75. Holub), Čereda (46. Motal), Urbančok, Javůrek – Šamánek (59. Nepožitek), Teplý
Na lavičce: Šnepfenberg, Štěpanovský, Sokol
Trenér: Radim Kučera
Rozhodčí: Příhoda - Moláček, Blažej (Matějček) • Stadion: Městský stadion Ostrava-Vítkovice • Diváci: 11442