Tomáši, gratulujeme k zisku ceny pro hráče měsíce dubna ve Fortuna národní lize. Co na ni říkáte?
Určitě to není jen má zásluha, ale i spoluhráčů. To oni mi na ty branky nahráli, a hlavně díky nim a následným gólům jsem se stal hráčem měsíce. Dík patří ale nejen mým spoluhráčům, avšak také trenérovi za důvěru.
Vraťme se o rok zpět, protože loni jste již více nakoukl do ligy a dal i nějakou tu branku. Nelákalo vás po sestupu zkusit štěstí někde jinde?
Určitě každého hráče láká hrát co nejvyšší soutěž, v tomto případě první ligu, ale já chtěl zůstat v Olomouci. Dostal jsem od pana Mináře dobrou nabídku a počítal se mnou také trenér Jílek. Naštěstí se mi začalo dařit a jsem rád, že jsem týmu pomohl a jsme tam, kde jsme. Konečně v první lize.
Žádný jiný zájem jste tedy tehdy neřešil?
Ani ne. Nějaký zájem tam asi byl, ale vyhrála Sigma.
Do Fortuna národní ligy jste vstupovali v roli favorita, ale napadlo by vás, že si postup zajistíte pět kol před koncem?
Tohle nás určitě nenapadlo. Věděli jsme, že to bude těžké, celá soutěž je náročná. Ať už hrajete doma nebo jedete do Varnsdorfu, Sokolova atd., tak každý se na vás chce vytáhnout. Není tedy lehké být v roli favorita, ale ustáli jsme to velmi dobře a až na utkání v Táborsku jsme vždy dominovali. Svou roli jsme tedy splnili a osobně jsem rád, že jsme postup získali tak brzy, protože to bylo náročné i na psychiku. Byl tam určitě i nějaký tlak. Sigma hrávala stabilně ligu, ale sestoupili jsme, postoupili, znovu spadli a teď jdeme zase zpět. Bylo to pro nás hodně těžké a těm, kdo nám nevěřili, jsme dokázali, že se to dá. Jsme rádi, že jsme opět zpátky v první lize, jen to pro nás byl vcelku zbytečný ročník.
Tomáš Chorý
Tým: SK Sigma Olomouc
Narozen: 26.01.1995
Pozice: Útočník
Výška: 199 cm
Váha: 90 kg
Předchozí působiště: Odchovanec
Splnili jste tedy povinnost. Jaké byly pocity po udělání toho posledního krůčku? Byla nějaká oslava?
Určitě jsme to oslavili. Sice nás ve Znojmě moc fanoušků nepodpořilo, leč s klukama jsme to výborně oslavili. Každý byl šťastný, že se nám to podařilo a určitě v nás ty emoce stále přetrvávají.
Čím to, že ve Fortuna národní lize takto dominujete. Je to kvalitou?
Těžko říct. Důležité bylo, že se vykrystalizovala jedenáctka, která si na sebe zvykla a stabilně hrála. Ať už jde o střed nebo kraje, získali jsme pevnou kostru týmu. Vždy jsme chtěli hrát fotbal, držet míč na zemi a věděli jsme, že je důležité neinkasovat a dříve či později se do té naší gólové šance dostaneme. S tím chodíme do zápasů a většinou se nám to podařilo. Jak jsem říkal již dřív, až na to jedno utkání jsme vždy byli lepším týmem.
Vy už jste sám zmínil svou bilanci devíti branek v šesti utkáních, kde jste k takové formě přišel?
Těžko říct. Jsem rád, že za mnou ty góly takto přišly. Na začátku jsem většinu šancí neproměňoval, ale teď už zachovám klid a zpravidla je proměním. Snažím se střílet i levou nohou, protože mi to tam celkem padá. Více si v šancích věřím. Doufám, že mi to tam bude padat i nadále a týmu pomůžu.
Máte téměř dva metry. Víte, zda dáváte více branek hlavou či nohou? A co standardky?
Vůbec to nesleduji. A že by se například standardní situace kopaly nějak na mě, tak to vůbec ne. Většinou tam je nějaká clona a stopeři soupeře si hlídají hlavně mě a naše obránce. Z těchto situací se prosazuje hlavně Kuba Plšek, kdy v Prostějově dal asi čtyři góly z pěti po standardkách. Soupeři si mě více hlídají a pro nás je to jedině dobře, do šancí se totiž dostanou ostatní.
Když jste už zmínil Jakuba Plška, tak ten je se sedmnácti brankami v tabulce střelců jen o jeden zásah před vámi. Předeženete jej ještě?
Já nevím, jestli ho doženu nebo předeženu, je mi to fakt celkem jedno. Je i otázka, jak to bude trenér stavět, zda-li zůstane stejná sestava nebo bude více zkoušet. Těžko říct. Pro mě je důležité, že se podařil postup, a jestli budu první já nebo Plša (Jakub Plšek - pozn. redakce), na tom nezáleží.
Takže žádná sázka ani vzájemné hecování?
(smích) Ne, ne. Klidně ať si tu smetanu slízne Plša. Já už jsem dal gólů dost, myslím si, že šestnáct je krásné číslo. Jestli dám sedmnáctý, osmnáctý, či Plša to dotáhne na dvacet, to ještě uvidíme.
Máte jistotu postupu, jste blízko celkovému vítězství ve Fortuna národní lize. Co očekáváte od posledních čtyř kol? Uvidíme na hřišti stále tak suverénní Olomouc?
Jak jsem říkal, uvidí se, jak to trenér postaví, jak bude držet zdravotní stav hráčů, někteří jsou i v karetním ohrožení. Určitě bychom však chtěli všechno vyhrát, protože chceme potěšit i fanoušky, a hlavně doma, kde nás čeká Třinec, kterému bychom chtěli nasázet co nejvíce gólů, aby si fanoušci nemysleli, že konec sezóny hodláme podcenit. To vůbec ne. Pak přijede Baník a chceme ukázat, že jsme do ligy nepostoupili jen tak. Chceme hrát výborný fotbal a potvrdit to góly.
Klub opustil majitel pan Lébr, hledá se nový investor. Jak moc se vás to dotýká? Sledujete to?
Přiznám se, že to moc nesledujeme. Snažíme se spíše soustředit sami na sebe a na naše výkony. To je pro nás důležité.
A už sám víte, zda vás příští rok čeká liga v Olomouci, nebo je ve hře i jiná varianta?
To fakt nevím, je na to ještě brzy.
Od kategorie U16 jste reprezentoval ve všech mládežnických kategoriích. Je vaším snem dostat se do hlavního výběru, nebo je to něco úplně jiného?
Mým snem je zahrát si v zahraničí, to je asi snem každého fotbalisty. Dostat se do národního výběru je také čest. Byl bych rád, kdyby se mi to povedlo, ale ta cesta bude ještě dlouhá. Snad bude držet zdraví a všechno dobře dopadne.
