Jardo, při oslavě vítězství jste hlásil, že máte „po roce zas Vánoce.“ To je úleva po zisku tří bodů skutečně tak velká?
Jak dlouho jsme nevyhráli? Půl roku? To je strašně dlouhá série bez výhry. Proti Třinci to bylo opět důležité utkání, ve kterém jsme prostě museli bodovat naplno, zvlášť když jsme předtím nezvládli doma zápas s Vítkovicemi. Ale je pravda, že jsme málem zapomněli náš vítězný pokřik (pousměje se).
A co rozhodlo utkání s Třincem? Co jste udělali jinak než v předchozích zápasech?
Jaroslav Belaň
Tým: FK Baník Sokolov
Narozen: 21.05.1981
Pozice: Brankář
Kariéra: Most, Bohemians Praha, České Budějovice, Ružomberok (Slovensko)
Rozhodují maličkosti. I v minulých zápasech jsme hráli obdobně jako proti Třinci. Jenže se nám nedařily začátky druhých poločasů, kdy jsme měli výpadky a vždycky inkasovali. A toho jsme se nyní vyvarovali. Ve druhé lize je to o vedoucím gólu. Když ho dáte, jste na koni, když inkasujete, špatně se dotahuje. My jsme vždycky inkasovali a pak to na nás dolehlo. Myslím si, že teď jsme podali koncentrovanější výkon. I když ve středu ve Varnsdorfu už jsme taky po první půli mohli vést 3:0, ale nakonec jsme byli rádi za remízu.
Proti Třinci jste měli prakticky po celé utkání více ze hry a spoustu šancí. Překvapilo vás to?
Soupeře jsme do ničeho nepustili, nevybavuji si, že bych musel řešit gólovku. Zároveň ale musím říct, že to nebylo úplně lehké utkání. Věděli jsme, že nás čeká spíš bojovné utkání a rozhodla ho jediná branka z dorážky. Víme, že v zápase můžeme mít jednu dvě šance a ty prostě musíme proměnit. Třinec hrozil ze standardek, v první půli tam jednu nebezpečnou měl, a my museli být neustále pozorní a do poslední minuty ostražitě hlídat Dediče a Hoška. Tenhle zápas byl náročný na psychiku.
V Baníku se potýkáte s novou situací, kdy se místo bojů o čelo tabulky zachraňujete v soutěži. Jak tohle na vás působí?
Pro celý klub je to nová situace, všichni jsme si zvykli hrát do první šestky, hrát s těmi nejlepšími kluby v soutěži. Tohle pro nás může být zkušenost pro další sezóny, ale nechceme si připouštět, že bojujeme o záchranu. Na nás starších hráčích je teď, abychom usměrňovali mladé kluky, kteří s takovou pozicí nemají zkušenosti a mohli by se dostat pod tlak. Samozřejmě v kabině různé debaty probíhají, ale na sestup vůbec nemyslíme.
Vy jste byl na začátku podzimu i před startem její jarní části pokaždé brankářskou dvojkou, ale nakonec jste se do brány dostal. Má to na vás nějaký vliv?
Beru to normálně. Už mám taky něco za sebou a vždy se snažím být profesionál. Na podzim začínal Dvořka (Jakub Dvořák, pozn. red.), pak Šimi (Jakub Šiman), ale já se připravoval pořád stejně. V tomhle věku nesmím nic podcenit, je to o hlavě. Mám pořád motivaci, užívám si každý zápas, jako by byl ten poslední. A vždycky se do brány hrozně těším a vůbec mi nevadilo, že nemám pravidelný zápasový rytmus. Chci pomoct mužstvu a být mu prospěšný. Určitě jsem nehledal žádné důvody, proč nechytám, bylo to rozhodnutí trenérů.
V dalším kole vás čeká vedoucí Olomouc. Co udělat pro to, abyste i na Hané bodovali?
S Třincem jsme se soustředili na náš výkon, v Olomouci to bude spíš o tom, co nám domácí dovolí. Mají prvoligové ambice a troufnu si říct, že i kádr. Musíme tam jet jako Baník, jako tým, a když každý z nás podá nadstandardní výkon, můžeme se o body porvat. Možná Sigma nebude mít svůj den, možná nám nebude stačit, ani když odevzdáme super výkon. To uvidíme v pátek.
