Že by se na tom mohlo něco změnit se však zpočátku nezdálo. Brankáři nejdřív neměli prakticky žádnou práci. Co totiž nepokazili hráči nepřesnostmi, o to se postarala v obrana. Třeba v případě Machynka – Sokolovští ho nejprve obrali o míč a pak i o rovnováhu. Hosté celkově byli v prvních minutách častěji u míče, využít toho ale nedokázali.
Postupem času se ale dokázal osmělit také Prostějov. Sice se podobně jako hosté v zakončení k ničemu nedostával, ovšem byla na něm vidět chuť hrát. Nebylo také na co čekat, pohled na tabulku byl pro prostějovské trenéry, hráče a diváky děsivý. Na straně 1. SK tak byla vidět velká bojovnost a třeba v první půlce úvodního poločasu si tak domácí vybojovali řadu rohů. Ty ale končily mimo nebo na hradbě těl. Zajímavěji pak vypadala až akce Hirsche ze čtyřiadvacáté minuty, typický obraz hry Prostějova. Domácí borec nejprve přišel k míči, vzápětí byl o něj obrán. Přitom upadl, ale vstal, míč si vzal zpět a nahrávkou před bránu hledal spoluhráče, avšak nenašel.
Tři minuty nato byl pak k vidění zajímavý roh na bránu Sokolova, následně byl nucen zasahovat u tyče Halouska. To však bylo ze zajímavých momentů vše: týmy se ne a ne dostat ke střele, většina utkání se v prvním poločase odehrávala v sousedství půlící čáry. A kdo se přes ni náhodou na soupeřovu polovinu dostal, ten si mohl být jistý, že moc daleko útok nepotáhne.
Podobný obrázek zprvu nabídl i druhý poločas. Přesto už ale byly vidět aspoň náznaky akcí, které postupně přibývaly. V tomhle směru byl aktivní na straně jedné domácích Píchal a na druhé Glaser. Jejich snaha z devětačtyřicáté, respektive padesáté minuty se však s úspěchem nesetkala. Stejně jako náběh do akce od Hirsche. Pro změnu jen ke sražení míče mimo hřiště došlo při další akci v podání dua Machynek-Kroupa. Alaverdašvili pak nedokázal pokusem o dalekonosnou střelu překonat nohy bránícího hráče.
Ale ani Sokolov nebyl zcela bezzubý. Co chvíli proletěl brankovištěm míč, nikým ovšem netečovaný. Do střely ze standardky se dostal i Glaser, v devětasedmdesáté minutě pak musel Halouska daleko vyběhnout z brány, aby zneškodnil šanci, do níž se mohla dostat dvojice hráčů Baníku.
Nejzajímavější momenty se však udály v samém závěru utkání. Nejprve se dostal Fládr sám přes obranu, ta ho ale dohnala a zpacifikovala. Následně však došlo k mistrovskému tahu prostějovských trenérů. Ti totiž do hry poslali Michala Sečkáře, který se jim vzápětí za důvěru v něj vloženou odměnil. Sice se nejprve dostal do akce Čermák, po jeho nepřesné střele už však zaúřadoval právě Michal Sečkář - dostal se totiž k přízemní nahrávce směřující před bránu, napřáhl ke střele a výstavní ranou poslal domácí do vedení. Radost diváků v tu chvíli neznala mezí.
Pro zásah si navíc domácí střelec nemohl vybrat lepší dobu. Do konce utkání chyběly pouhé čtyři minuty a Sokolov už zkrátka neměl čas, aby vzkřísil do té doby matnou ofenzívu. Přesto ale v jednadevadesáté minutě zahrozil, i když se jednalo jen o nepřesné nůžky. Rozhodčí následně poslechl diváky, kteří si žádali odpískání konce – radost tak byla veliká a na tribunách se začalo slavit, jako by Prostějov ligu zachránil. Důvod však pro to fanoušci i hráči měli: Prostějované si totiž zvedli sebevědomí a hlavně si dokázali, že umí vyhrávat. Po tomhle zjištění je navíc záchrana zase o něco blíž.