Začněme prvním poločasem, jaký z vašeho pohledu byl?
Do prvního poločasu jsme šli s tím, že musíme být aktivní. Jenže aktivita není jen o bojovnosti a nasazení, ale také o fotbalovosti. Klobouk dolů před obránci, kolik soubojů vyhráli, ovšem musí se to přenést dál. Chyběl nám záložník, který by si šel pro balon. Nemáme ve středu hřiště hráče, který by to třemi čtyřmi balony zvedl a přesně je rozdal.
A co druhá půle?
Chtěli jsme si vytvořit tlak. Když to nešlo fotbalově, tak nákopy. Vysokými míči na Karla Kroupu, když je vyhraje, získáme nějaké standardky. Ovšem to je bez vyložené šance. Dokud hráči nebudou kreativní, tak se nepohneme. Obecně jsem zatím v lize moc takových tvořivých hráčů neviděl. Nejlepší je asi Zapalač z Opavy, ten opravdu chce. Ale jinak jich tato soutěž moc nepřináší.
Miroslav Takáč
Tým: 1.SK Prostějov
Narozen: 5.8.1961
Pozice: Trenér
Předchozí působiště: SK Hranice, Fulnek, Dukla Hranice
Předpoklady k tomu má Zdeněk Fládr, ovšem ten nedávno dokonce načas vypadl z kádru. Proti Třinci vůbec nehrál, jak to s ním vypadá?
U Zdeňka jsme všichni viděli, jaký měl úvod. Proti Sigmě dal „gól století“ a kdo jiný by měl mít potom na hřišti větší sebevědomí, než on. Je to s ním ale jako s většinou našich hráčů. Jeden zápas jsou výborní a měli by na to navázat. Zdá se mi ale, že v Prostějově jsou všichni „hodní“ - jsou smíření třeba s tím, že jsou náhradníci: Tak se nedá nic dělat. Chce to, aby odváděli stabilní výkony. Jedině tak se mohou někam dostat.
Chybí jim tedy bojovnost?
To ne, nasazení a bojovnost mají – to jim upřít nelze. Ale celý zápas nemůžete jen makat a jezdit. Tolik soubojů jako v našem střetnutí s Třincem není snad ani v zápase anglické ligy. Hráči pak musejí být nadření jako koně. Ale kde je ten fotbal? Kolikrát si dali čtyři pět přesných přihrávek? Pak mohou být válečníci jací chtějí, ovšem když podstata toho sportu odejde... Mělo to skončit 4:4 s fotbalovými akcemi, které by si kluci dohráli. To by určitě odcházeli ze hřiště spokojenější, než po výsledku 0:0 a ještě hodně nadření. Vím, že jsou pod tlakem a hrají o záchranu, avšak své schopnosti by měli na trávníku prodat. Musejí nasadit určitou kvalitu, jinak je za chvíli z druhé ligy vyšoupnou mladší ročníky.
Co říci k nadcházejícímu derby a současně poslednímu zápasu podzimu s Olomoucí?
Doma jsme s nimi zabojovali a uhráli bod. Teď jsou ale v úplně jiném rozpoložení a formě. Ústí dali pětku a nyní mají dva týdny volno. Hlavně, aby přišli lidi, to je základ. Proti Třinci jsme si úkoly v rozestavení 4-1-4-1 plnili, ovšem na Sigmě si budeme muset počínat velice opatrně. Pokusíme se co nejdéle vydržet bez inkasovaného gólu. Olomouc má kvalitu a už se dostala, kam má, zatímco na začátku byli v krizi.
Díváte se už i směrem k zimní přípravě?
Musíme ji zkvalitnit, akorát nevím, jak do ní dostaneme sebevědomí. Kdysi jsem hrával za Bohumín, ale kdybych tam odevzdal takový výkon jako ti kluci, musel bych hned sednout na vlak a jet zpátky domů. Tito mladí fotbalisté mají ideální šanci si druhou ligu pořádně zahrát, leč nevím, na co pořád čekají. Dříve to přitom bylo pomalu pro pár vyvolených. Třeba v Petrželkovi (Lukáši Petrželovi) to je, má nízké těžiště a s balonem je velmi pohyblivý. Nakonec mi ale po zápase říkal, že je strašně nadřený. Odpověděl jsem mu, že kdyby si podržel balon, nemusel chodit do skluzů a tolik by se nenadřel. Když ale nemáte balon, je horší – a uprostřed hřiště vůbec nejhorší. Uvidíme, co v těch klucích je, někam se posunout musejí.
