14.09.2016 | Martin Hruzík | Hráč měsíce

Hráč měsíce Zdeněk Křížek: Společně s dalšími třicátníky si uvědomujeme, že je to možná poslední šance na ligu

Praha – V sezóně, kdy Dynamo České Budějovice padalo do Fotbalové národní ligy, patřil brankář Zdeněk Křížek k oporám týmu. I přes určité možnosti nakonec zůstal na jihu Čech: "Volali mi několikrát z Bohemians, ale bylo to jen takové oťukávání ve stylu, co bych říkal na jejich zájem. Ale nic konkrétního neproběhlo." Loňská sezóna sice úspěšná nebyla, ale začátek ročníku 2016/2017 se týmu i Zdeňku Křížkovi skvěle povedl. "Chceme na špici zůstat co nejdéle, ale víme, že nás teď čeká série těžkých utkání. Ona ta hranice mezi úspěchem a neúspěchem je hodně tenká, stačí dvakrát prohrát a vše je pryč," uvědomuje si zkušený brankář.

Gratulujeme k zisku ceny pro hráče měsíce srpna. Co na ni říkáte?
Jsem z toho docela překvapený. I když je to individuální cena, tak si myslím, že patří celému týmu, protože bez hráčů, co hrají přede mnou, bych nedostal vůbec nic. Beru to jako ocenění kolektivu a celého Dynama, ale určitě je to příjemné.

Dostal jste již někdy nějaké individuální ocenění?
Před dvěma lety jsem skončil tuším jako sedmý sportovec Jihočeského kraje. Pak, jelikož pocházím ze Strakonic, tak když se dávala cena Sportovec Strakonicka, tak jsem obsadil čtvrté místo. Je to příjemné.

Zdeněk Křížek

Tým: SK Dynamo České Budějovice
Narozen: 16.1.1983
Pozice: Brankář
Výška: 192 cm
Váha: 92 kg
Kariéra: SK Strakonice, Tatran Prachatice

První čtyři zápasy bez obdržené branky. Takový začátek jste si asi nepředstavoval...
V přípravě se nám výsledkově nedařilo, od Dukly jsme dostali šest branek, Jihlava jich nám dala pět, takže jsme si sedli a museli jsme si k tomu něco říct. Trenéři v tu chvíli také pochopitelně nebyli spokojeni. Naštěstí jsme to dobře načasovali na ligu. Čtyři zápasy bez inkasování branky je pěkná série. Ale jak říkám, je to tím jak týmově postupujeme dozadu, vlastně i útočníci začínají bránit hned po ztrátě míče. Funguje to skvěle jako tým, já jsem vlastně až ta poslední instance, abych zabránil gólu, když se to dostane až ke mně. Kluci přede mnou však hrají výborně, takže jim patří velká chvála.

Jak se to vlastně stane, že tým v přípravě inkasuje tolik branek a v lize je to naopak? Je to tedy fakt jen o té hlavě?
My starší hráči jsme si sedli a řekli, že to prostě takto nejde, že nemůžeme hrát takto naivně. Loni jsme také dostávali dost branek, například doma 4:4 s Karvinou a další výsledky 2:2, 2:3... Mysleli jsme si, že každého doma přehrajeme, dáme mu tři góly a odjede. Ale takhle to nefunguje, soupeři jsou kvalitní, a i když jsme třeba mívali optickou převahu, tak nás trestali z brejků. Teď víme, že musíme hrát zezadu na nulu a směrem dopředu jsme silní, tam máme kvalitní hráče a vždy nějaký ten gól jsme schopni dát. Na tomto to máme postavené. Je ale důležité říct, že si to výborně týmově sedlo a vážíme si toho.

Po šesti zápasech jste na čele tabulky a ještě jste neprohráli. Jaký je to pocit?
Je to krásný pocit. My jsme v to doufali. Samozřejmě každý chce chytit začátek co nejlépe a nahrát co nejvíce bodů. Nám se podařilo vyhrát první zápas v Třinci a potvrdit to s Vítkovicemi. Jsme za to moc rádi. Jsou teď ještě nějaké dohrávky, tak uvidíme, jak na tom budeme, ale se čtrnácti body po šesti kolech jsme určitě spokojeni. Chceme na špici zůstat co nejdéle, ale víme, že nás teď čeká série těžkých utkání. Nesmíme usnout na vavřínech a poctivě se připravovat. Ona ta hranice mezi úspěchem a neúspěchem je hodně tenká a stačí dvakrát prohrát, a vše je pryč.

V Sokolově jste ale jen remizovali, proč to nevyšlo?
Před zápasem bychom ten bod asi brali, ale pak již ne. První poločas nám herně nevyšel a propadli jsme ve všech směrech. To ten druhý byl z naší strany již dobrý. Měli jsme tam dvě břevna a i další šance, které však zůstaly neproměněny. Sokolov měl hodně standardek a bohužel z té poslední v devadesáté minutě udeřil. To nás hodně mrzelo. Pak jsme si museli však na férovku přiznat, že ta remíza vzhledem k průběhu asi byla spravedlivá. Ale prostě dostat gól v devadesáté minutě vždy mrzí. Hlavně nás těší vítězství a krásné tři body doma s Ústím, které má dobrý mančaft.

Dle losu vás teď nečeká nic lehkého...
Teď nás čeká těžký dvojzápas venku, kdy hrajeme v Olomouci a na Baníku, v nich se ukáže. Mezitím doma Frýdek a pak ještě Opava. Čekají nás čtyři náročné zápasy, které když zvládneme, tak se myslím pak budeme moci reálněji bavit i o postupu. Samozřejmě všichni chceme postoupit do nejvyšší soutěže, tím se nebudeme tajit. Dynamo do první ligy patří.

A do Olomouce si jedete pro jeden či tři body?
Vždycky jedeme pro tři, nebudu říkat, že pro jeden. Nečeká nás nic jednoduchého, Olomouc má dobrý mančaft, který chce také postoupit. Hlavně hrají doma, takže to bude nepříjemný zápas, my to tam však jedeme odmakat stejně jako předešlé zápasy. My můžeme být úplně v klidu, daří se nám a uděláme všechno pro to, abychom to v Olomouci potvrdili. Bod by byl super, ale chceme vyhrát.

Sigma doma ještě nevyhrála, je to pro vás výhoda, že oni už takřka musí?
Hrají doma, takže budou muset vyhrát. Ještě jsme se ale nedívali na video. Trenéři nás na to však určitě dobře připraví. Čeká nás zápas dvou týmů, které podle mě patří do ligy.

Již jsme to nakousli, hra Budějovic je oproti minulému ročníku jako noc a den. V čem všem ještě je ta změna?
Minulý rok dostali šanci mladí hráči, kteří vyšli z dorostu a začali hrát. Byli, dá se říci, hozeni do vody, aby plavali. Zvládli to dobře, ale nikdo nemohl počítat s tím, že budeme hrát o postup. Bohužel jsme skončili dvanáctí, byť kdybychom poslední utkání sezóny vyhráli, mohli jsme být i šestí. Leč to se nám nepovedlo. Na konci ta tabulka vypadala hrozně, Dynamo skončilo dvanácté a všichni byli nespokojení. Trenéři i vedení nám to dali najevo. Teď si to sedlo, přišli další hráči a ti mladí kluci, co to pro ně byl loni skok, si výkonnostně sedli. Už ty výkony nejsou nahoru a dolů, ale ustálilo se to a hrají velmi dobře. Taky se změnilo pojetí hry, jak jsem o tom mluvil již dříve.

Před chvílí jsem mluvil s panem Petrželou a ten váš styl pojmenoval nakopáváním na Kaloda. Je to tak?
Ríša je výborný útočník a má na to i fyzické parametry a je schopný udržet a sklepávat hodně míčů, takže si tím někdy pomůžeme. Snažíme se to však hrát po zemi. Určitě by i trenéři neradi slyšeli, že hrajeme jen nakopávanou na Kaloda. Možná to tak někdy vypadá, ale všechno je směřováno k tomu, abychom hráli kombinačně a snažili se soupeře přehrát. Určitě to není jen o nakopávaných míčích.

Vy jste byl oporou i v době, kdy Dynamo padalo do FNL. Neměl jste ambice zůstat v lize? Měl jste nějaké nabídky?
Volali mi několikrát z Bohemians, ale bylo to jen takové oťukávání ve stylu, co bych říkal na jejich zájem atd. Ale nic konkrétního neproběhlo, což mi potvrdil i Martin Vozábal, manažer Budějovic. Byla tam ještě jedna nabídka, ale také z toho sešlo. Jsem v Budějovicích a já věřím společně s dalšími kluky, co tu jsme a máme přes třicet, že kdyby se to tedy letos povedlo, tak je to už naše poslední šance zahrát si ligu. Pro mě osobně je to velký sen si ještě zachytat ligu. I z tohoto hlediska věřím, že se nám tato sezóna povede.


Autor: Pavel Kacerovský (dynamocb.cz)