Úvod zápasu byl opatrný a vyrovnaný. Oba týmy si byly vědomy, že výsledek může být na konci sezóny velmi důležitý. Ačkoliv byly Vítkovice od začátku aktivnější, jako první vystrkoval růžky Prostějov. Během úvodních 11 minut měl tři náznaky šancí, z nichž nejzajímavější byla ta poslední. Rychlou akci po pravé straně zakončil přesný centr Štrombacha na nabíhajícího Šteigla, který však v tísni netrefil hlavou dobře míč.
Od té doby domácí hráči ovládli střed pole a postupně zatlačovali soupeře stále víc před jeho branku. Jako první zahrozil Hlavsa, ale z dobré pozice trefil pouze protihráče. Poté si vzal sólo Mišinský a začal se zaměřovat. První dvě možnosti měl po rohových kopech. Nejprve neatakován hlavou jen lízl míč, vzápětí si výborně seběhl a z voleje pravačkou těsně minul. Tlak Vítkovic narůstal a ve 23. minutě napálil Fiala odražený míč z hranice šestnáctky do břevna. Vzápětí se opět připomněl Mišinský, tentokrát už trefil zařízení, ale Kofroň byl u své levé tyče včas. Gól visel ve vzduchu, místy byl domácí nápor skutečně drtivý.
Udeřilo však na druhé straně. Z ojedinělého protiútoku hosté vyprodukovali velmi dobrý centr na malé vápno, který si Coufal srazil na ruku, a pískala se penalta. Tu ve 33. minutě bezpečně proměnil David Štrombach, poslal brankáře na druhou stranu – 0:1. Vítkovice to ale nerozhodilo, pokračovaly ve své hře a vzápětí také ony dostaly výhodu pokutového kopu. Jeden z hostujících hráčů si počínal nešikovně a podrazil soupeře ženoucího se za odraženým míčem. Aktivní Vladimír Mišinský si ve 36. minutě postavil míč a v poklidu střelou doprostřed vyrovnal – 1:1.
I nadále pokračovali domácí v kombinační nátlakové hře, Prostějov se dostal k míči výjimečně a na krátké chvíle. Krátce před přestávkou si vítkovičtí vytvořili ještě jednu nadějnou příležitost. Coufal skvěle vystihl přihrávku a narážečkou s Fialou založil brejk po pravé straně. Od půlicí čáry ho táhl Kraut, postoupil až k brankové čáře, odkud hledal na malém vápně číhajícího Kovaříka, jenž tísněn rozvlnil síť z vnější strany. Do kabin se tak šlo za nerozhodného stavu, který ale neodpovídal dění na hřišti.
Druhý poločas začal tam, kde první skončil. Domácí pokračovali v nátlakové hře, paradoxně si však první příležitost připravili z brejku. Situaci 2 na 2 doplnil z druhé vlny Vaněk a zpoza vápna pořádně protáhl Kofroně. Prostějov se ve druhém poločase dostával více do hry, částečně za to mohlo velké množství útočných faulů vítkovických hráčů. První střelu na branku ze hry hosté vyprodukovali v 57. minutě, šlo však o propagační pokus Skwarczeka z 35 metrů.
Poté to nesedlo Fládrovi a následovala asi největší možnost Hanáků v celém zápase. V 64. minutě odhlavičkoval Cverna nebezpečný centr pouze na hranici šestnáctky k Langerovi, který druhým dotekem přestřelil. Z protiútoku přišlo rozhodnutí. Vladimír Mišinský se stal domácím hrdinou, krásnou ranou z voleje z 15 metrů nedal brankáři šanci – 2:1. Byl nejlepším hráčem na hřišti, jeho dva góly jsou zcela zasloužené a ten druhý byl skutečně oku lahodící.
Prostějov se samozřejmě vrhl do útoku, zato Vítkovice se příliš rychle stáhly a začaly bránit vedení. Hosté sice rázem byli častěji u míče, ale jejich snahy o útok se opravdu daly nazvat pouze snahami. Za celý zbytek zápasu si nedokázali vytvořit dobrou střeleckou pozici. Centry byly obvykle nepřesné. Výsledkem byla platonická převaha bez střely na branku a bez jakéhokoliv nebezpečí pro domácí branku.
Prostějov na vstřelení gólu ze hry vůbec neměl. Naopak domácí mohli hrozit z častých brejkových možností, avšak sami se o ně po přechodu půlicí čáry připravovali. Vrcholem byla situace v nastavení, kdy šli vítkovičtí tři na jednoho, ale střídající Wojnar celou situaci neuvěřitelně zazdil. Necelých osm stovek přítomných diváků, kteří se bez přítomnosti organizované skupinky aktivně fandících snažili podporovat Vítkovice celý zápas, si mohlo užívat naprosto zaslouženého vítězství.